O tom, že bych se chtěl jednou podívat do Belgie, jsem začal poprvé přemýšlet asi někdy v roce 2008. V té době se totiž objevil na plátně kin film V Bruggách, v hlavní roli s Colinem Farrellem. Architektonické krásy spojené s vodními kanály člověka učarují už jen z filmu. A když už je člověk v Belgii, byla by hloupost nezavítat do hlavního města Belgie a Evropy. Dvě města jsou málo, tak proč nevidět i druhé největší přístavní město Evropy a zároveň druhé největší město Belgie – Antverpy? A tak se vyrazilo. Nechtělo se mi jezdit autem, zároveň v daném období nebyly ani zajímavé (rozuměj levné) ceny letenek a tak jsem si vyzkoušel poprvé delší cestu autobusem Student Agency (Praha – Brusel / Bruggy – Praha). Po Belgii to pak pro mne byla premiéra u nás v ČR tak neoblíbeným Flixbusem (Brusel – Antverpy / Antverpy – Bruggy) a musím říct, že cesta ať už SA nebo Flixbusem byla bezproblémová. Ze strany společností určitě. Škoda mluvit o nevychovaném španělsky mluvícím blbcovi, který neměl ani trochu slušnosti a celou cestu z Belgie do Prahy chtěl mít sklopené sedadla na maximum. A to i přes snahu slušné domluvy a tomu, že měl sedadlo vedle sebe volné (a mohl si nohy natáhnout třeba jinak, že jo).
Nebudu to natahovat a vrhneme se
na to, co jsem v daných městech navštívil. Celá návštěva byla plánovaná
tak, abychom v rámci 4 dnů stihli výše zmíněné města. Myslím, že je to akorát,
pokud nejste zastánce sedět v každé kavárně či restauraci a to nejméně půl
dne. To nejzajímavější z každého města lze stihnout za den, maximálně dva.
Můj krátký názor a pohled na
Belgii, respektive na Brusel, Antverpy a Bruggy je rozdělený do třech
samostatných článků společně s konkrétními místy, které jsem viděl.
- Brusel – v hlavním městě Belgie
- Antverpy – druhé největší přístavní město Evropy
- Bruggy – menší a kouzelnější Benátky
Příjezd do Antverp byl hned k jednomu z nejpěknějších
míst – na centrální nádraží. Před vstupní halou se nachází velké ruské kolo,
které zde naštěstí nehyzdí prostředí. Celkově se jedná o zajímavé místo,
protože hned za zdi nádraží leží antverpská zoologická zahrada.
Určitě si neprohlížejte Antwerpen Centraal jen zvenku a zamiřte dovnitř. Po Grand Central
Terminal v New Yorku se jedná o asi druhé nejkrásnější historickou budovu
nádraží. Za historickou vstupní halou se nachází vlakové nástupiště, které jsou
řešeny v patrech nad sebou.
Kousek od nádraží a před samotným historickým
centrem se rozkládá lesopark Stadspark,
ve kterém uvidíte místní polehávat na sluníčku, sportovce běhat nebo omladinu
jezdit na skejtu. Taky mě odchytl sotva desetiletý mladík s vozíkem, na
kterém vozil vychlazenou vlastní limonádu a vydělával si tak. Když na mě začal
mluvit řečí jeho kmene, odpověděl jsem mu anglicky, že mu nerozumím a on
plynule a bez problémů začal anglicky. Překvapil mě, ale touhle připraveností
si vysloužil dýško, za které se pak chlubil kamarádovi.
O Belgii se ví, že je poměrně multikulturní, ale
až v Antverpách jsem to poznal více než v Bruselu nebo Bruggách.
Mohou za to asi zejména tradiční Židé, kterých zde bylo mnoho a díky zevnějšku
si jich nejde nevšimnout. O kousek jsem pak procházel ulicemi, ze kterých bylo poznat,
že se jedná o černošskou čtvrť.
Z nádraží je to pak kousek na „hlavní ulici“,
respektive a nákupní třídu Meir, kde
na široké a dlouhé ulici lemovanou klasickou historickou zástavbou najdete
mnoho a mnoho obchodů.
Cestou se pak člověk dostane na jedno z náměstí
- Groenplaats, kde mám tip pro
vegetariány či vegany. Greenway Antwerpen je název restaurace, ve které se
určitě dobře najíte. Z náměstí jde vidět katedrála Our Lady Antwerp. K mé smůle pro mě Antverpy byly ve znamení
zahaleným památek. Ne jen katedrála totiž byla z části obehnána lešením.
Zajímavostí může být, že se stavěla skoro 170 let.
Dalším pěkným náměstním je to hlavní Grote Markt. Na tom se nachází radnice
s opět překrásnými domy kolem. Uprostřed náměstí je pak socha Silviuse
Braba, jenž hází useknutou ruku (podle mýtu jde o vojáka, který přemohl obra
jenž vybíral mýto za přechod řeky).
Jakmile člověk dorazí k řece Šelda
(Schelde), uvidí zde hrádek Het Steen z 12.
století. Jestli jsem viděl alespoň něco z katedrály, tak krásy hradu mi zůstaly
zahaleny úplně. Celý se totiž rekonstruoval.
Pokud budete pokračovat podél řeky severně.
Dorazíte právě do průmyslového a tedy prý druhého největšího přístavu v Evropě.
Ještě předním je však Museum aan de
Stroom. Opět zajímavou stavbu v duchu moderní architektury. Pokud
zaplatíte vstupné, umožní vám tom mimo jiné i střední výhled na Antverpy.
Při cestě zpět do centra jsem narazil na něco, co
jsem popravdě vůbec nečekal a ani na tom nevěděl. Náhodou odbočím ulicí, abych
nešel zpět stejnou cestou, a po chvíli vidím v jedné výloze ženu, jak se
maluje. Jdu dále a začínám po obou stranách ulice sledovat ženy různého věku,
různých křivek, ale všechny skoro nahé. Po chvíli mi dojde, že jdu úplně sám vykřičenou ulicí. Nikdo jiný ulicí
neprochází asi proto, že není ani poledne, ale ženy i v tento čas
vyhlížejí své první zákazníky. Hledat se mi to nechce, ale ulice se nachází v blízkosti
MAAS muzea :).
Mířím zpět k řece a podél řeky. Co vás možná
zarazí je, že při této procházce si nevšimnete snad žádného mostu, přes který
by bylo možné se dostat na druhou stranu řeky. Já už ale vím, že se tam
dostanu. Místní totiž využívají tunel
Svaté Anny (nehledejte v tom dvojsmysl :)), který spojuje břehy řeky.
Řeknete si, co je na tom zajímavého? No tunel je pod zemí, do kterého vedou z obou
stran vždy dva ještě stále dřevěné eskalátory. Už jen proto je zajímavé tunel
navštívit. Pokud budete procházet tunelem, připravte se na jednu půl kilometr dlouhou
přímočarou procházku ve vlhkém prostředí. Každou chvíli zde sjíždění místní a
na svých kolech jezdí z jedné strany řeky na druhou.
Tak jako v Bruselu i zde si můžete různě po
městě všímat komiksy pomalovaných budov. Není to v takové míře jako právě v hlavním
městě Belgie, ale rozhodně se jedná o zajímavé výtvory.
Belgická kuchyň
Co se týká kuchyně, typickým jídlem, které musíte vyzkoušet,
jsou určitě vafle, hranolky nebo pralinky. No a pro pivaře musí být Belgie
rájem. Samozřejmě české pivo je české pivo, ale tady poznáte zas odlišné chutě.
Pivo je zde více „aromatické“, dražší a často se pije a prodává po třetinkách.
Které je nejlepší je těžké říct, už jen proto, že mají neskutečně velký výběr.
Vraťme se ale k vaflím. Ty mi chutnaly nejvíce. Jsou
nadýchané a dělané z těsta připomínající domácí koblížky. Vafli si zde
můžete koupit zhruba od tří eur výše. Naopak typické belgické hranolky mi
nepřišli ničím zvláštní. Porce dávají velké, samotné kousky jsou větší, ale
chuťově je pro mě hranolka hranolkou.
