Mallorca pro mě nikdy nebyla země, kterou bych musel nutně navštívit. Asi taky proto, že ji mám zafixovanou jako poměrně známou letní dovolenkovou destinaci Čechů, ležících na pláži. Pak však přišlo
období, kdy jsem narážel fotky, na kterých se střídaly hory a moře. Následně se
s nadšením z Mallorcy vraceli známí a kamarádi. Následovalo období další, ve kterém se začaly objevovat zpáteční letenky pod 1000 Kč. To už
bylo dost impulzů k tomu, abych začal jednat.
Nyní, když jsem se vrátil, můžu říct, že se jedná o ideální evropskou destinaci, kde se dá pěkně skloubit jak odpočívání u moře, tak dřina v horách (a že tohle spojení použiju v textu ještě několikrát). Během jednoho dne lze stihnout objevovat krásy pláží s průzračnou vodou, jenž jsou schované v zátokách a zároveň projet úzkou silnicí v serpentinách do hor a kochat se jejich mohutností.
Nyní, když jsem se vrátil, můžu říct, že se jedná o ideální evropskou destinaci, kde se dá pěkně skloubit jak odpočívání u moře, tak dřina v horách (a že tohle spojení použiju v textu ještě několikrát). Během jednoho dne lze stihnout objevovat krásy pláží s průzračnou vodou, jenž jsou schované v zátokách a zároveň projet úzkou silnicí v serpentinách do hor a kochat se jejich mohutností.
Dovolená na Mallorce proběhla
ještě před hlavní turistickou sezónou, tedy začátkem května. Pokud nepočítám
den příletu (večer v osm) a den odletu (ráno v devět), tak jsem na
ostrově strávil plných 7 dní (celkem však 9). 6 nocí jsme přenocovali v autě, 2 poslední noci v hotýlku v Palmě. Protože byl odlet i přílet z Berlína,
využili jsme hlavního města Německa k následné dvoudenní návštěvě tohoto
města. O tom ale třeba někdy jindy.
Článek jsem rozdělil do částí:
- Část I - Navštívené místa na Mallorce. Popíšu místa, které jsem navštívil a které zároveň mohou sloužit i jako tipy, které může kdokoli zařadit do svého itineráře.
- Část II - Mallorca v autě. Pro co největší volnost a dřívější zkušenosti z Islandu, jsem volil dovolenou v podobě cestování ve vypůjčeném automobilu, které pro mne bylo i týdenním domovem. V této části je popsáno jak samotné půjčení automobilu, tak cestování autem po ostrově, protože ne všichni znají tyhle možnosti.
- Část III - Pohoří Serra de Tramuntana. Nesmí chybět ani horská turistika. Protože však Mallorca nebyla věnovaná pouze horám a chozením po nich, nebude tato část tak obsáhlá.
- Část IV - Shrnutí
ČÁST I - Navštívené místa na Mallorce
Jak už bylo napsáno, ostrov jsem projel dokola. Jak jde z přiložené info mapky vidět, veškeré zajímavé a mnou navštívená místa se nacházejí po obvodu ostrova. Pro obrazovou představu jsem zaznačil níže popsaná místa čísly. Na každý den byl naplánován přibližný itinerář co se navštíví. Cestovalo se ve většině času tak, jak místa po sobě následují, proti směru hodinových ručiček.
Cap Blanc
Necelou půl hodinu od hlavního města se nachází z hlavní silnice schovaný maják. Auto se musí nechat kousek od něj a k němu dojít pěšky. Než samotný maják, ke kterému není možné se dostat (je oplocen), jsou zajímavé vysoké útesy na kterých se nachází. Odtud můžete sledovat vlny pod sebou, které se tříští o pevninu, ale taky hlavní město po pravici či východ nebo zápas slunce. Ideální místo, kde začít okružní jízdu po Mallorce.
Cala Pi
Pokud bych měl říct, která pláž je na Mallorce nejkrásnější, uvažoval bych o této. Nenápadná pláž se nachází ve vesničce Cala Pi a je dobře schovaná. Autem lze dojet až skoro k ní (možnost nechat aut v nějaké uličce poblíž). Dostat se k ní znamená všimnout si značení u jednoho z hotelu, kolem kterého vede cesta. Protože všechny budovy jsou nahoře na útesech, k pláží scházíte dolů. Pláž je čistá, písčitá a ne velká. Půvab spatřuji zejména v tom, že se nachází v kryté zátoce a s miniaturním starým dokem pro pramice. Také je možné udělat si procházku z obou stran útesů, jenž svírají celou zátoku.
Pokud bych měl říct, která pláž je na Mallorce nejkrásnější, uvažoval bych o této. Nenápadná pláž se nachází ve vesničce Cala Pi a je dobře schovaná. Autem lze dojet až skoro k ní (možnost nechat aut v nějaké uličce poblíž). Dostat se k ní znamená všimnout si značení u jednoho z hotelu, kolem kterého vede cesta. Protože všechny budovy jsou nahoře na útesech, k pláží scházíte dolů. Pláž je čistá, písčitá a ne velká. Půvab spatřuji zejména v tom, že se nachází v kryté zátoce a s miniaturním starým dokem pro pramice. Také je možné udělat si procházku z obou stran útesů, jenž svírají celou zátoku.
Far del Cap Salines
I když je maják trochu z ruky, je poměrně hojně navštěvován. Z hlavní cesty odbočíte na tu vedlejší a jedete zhruba deset minut kolem kamenných zídek a plotů, které v květnu ve velké míře přeskákavali a podlézali malí zajíci (během té chvíle jsem jich viděl zhruba 30). Parkuje se před bránou podél široké cesty. Byť je maják oplocený stejně jako cesta, u samotné zdi je prošlapaná cesta, která vede k moři. Na plážové povalování to tu však není, protože pobřeží je kamenité. Pokud vám však nebude vadit přibližně třicetiminutová chůze, dojdete na písčitou pláž.
I když je maják trochu z ruky, je poměrně hojně navštěvován. Z hlavní cesty odbočíte na tu vedlejší a jedete zhruba deset minut kolem kamenných zídek a plotů, které v květnu ve velké míře přeskákavali a podlézali malí zajíci (během té chvíle jsem jich viděl zhruba 30). Parkuje se před bránou podél široké cesty. Byť je maják oplocený stejně jako cesta, u samotné zdi je prošlapaná cesta, která vede k moři. Na plážové povalování to tu však není, protože pobřeží je kamenité. Pokud vám však nebude vadit přibližně třicetiminutová chůze, dojdete na písčitou pláž.
Caló del Moro
Jedna z těch nejpěknějších pláží, kterou stojí za to navštívit. Auto se musí nechat na velkém parkovišti, které je zdarma. Pěšky je to pak k moři cca 15 minut po vlastních.
Určitě se nejedná o pláž, u které by rodinka s dětmi strávila svůj den. Tak jako pláž Cala Pi se i tato nachází ve schované zátoce mezi skalisky. Bohužel na pláž se vleze jen několik desítek vyvolených, kteří spíše sedí než leží. Pláž zůstává tak, jak ji příroda stvořila a tedy hodně kamenitá bez pořádného místa na roztažení ručníku. Naštěstí pláž není tou jedinou, co se zde nachází. Opět je možné udělat si procházku podél útesů a dojít na protilehlou opět malou pláž, kde možnost si lehnout už je. Nachází se zde také kouzelně zasazené obydlí přímo ve skále u moře (respektive z druhé strany útesů).
Jedna z těch nejpěknějších pláží, kterou stojí za to navštívit. Auto se musí nechat na velkém parkovišti, které je zdarma. Pěšky je to pak k moři cca 15 minut po vlastních.
Určitě se nejedná o pláž, u které by rodinka s dětmi strávila svůj den. Tak jako pláž Cala Pi se i tato nachází ve schované zátoce mezi skalisky. Bohužel na pláž se vleze jen několik desítek vyvolených, kteří spíše sedí než leží. Pláž zůstává tak, jak ji příroda stvořila a tedy hodně kamenitá bez pořádného místa na roztažení ručníku. Naštěstí pláž není tou jedinou, co se zde nachází. Opět je možné udělat si procházku podél útesů a dojít na protilehlou opět malou pláž, kde možnost si lehnout už je. Nachází se zde také kouzelně zasazené obydlí přímo ve skále u moře (respektive z druhé strany útesů).
Mirador Es Pontás
Ukázka toho, co dokáže příroda stvořit. Kamenný most, kterých určitě po světě najdeme vícero (i na samotné Mallorce jsem navštívil ještě jeden podobný). Cesta k němu je velmi jednoduchá. Pokud auto necháte na konci Cala Santanyi, k mostu to budeme mít do pěti minut chůze. Nic víc zde však nenajdete. Uvidíte však odtud velmi blízkou pláž v Cala Llombards (autem jen kousíček).
Ukázka toho, co dokáže příroda stvořit. Kamenný most, kterých určitě po světě najdeme vícero (i na samotné Mallorce jsem navštívil ještě jeden podobný). Cesta k němu je velmi jednoduchá. Pokud auto necháte na konci Cala Santanyi, k mostu to budeme mít do pěti minut chůze. Nic víc zde však nenajdete. Uvidíte však odtud velmi blízkou pláž v Cala Llombards (autem jen kousíček).
Cala Figuera
Pokud nebudu brát v potaz "přírodní místa", jedná se o nejkrásnější místo a město (v tomto případě rybářská vesnice) na Mallorce. Cala Figuera díky svému přístavu vyhrává nad vším ostatním. Úzkou zátoku plnou malinkých lodí, lemují z obou stran typické domečky. Ty, nacházejíc se nejblíž vodní hladině mají i své "lodní-vodní garáže". Doopravdy výjimečné místo, které vás vytrhne z pro nás moderního života. Není třeba dodávat, že si místo užijete o to víc, když zde vyrazíte třeba ráno - žádný jiný turista zde nebyl. Jen pár místních snídalo na svých terasách, popřípadě ti aktivnější se již věnovali svým plavidlům. Při plánování nesmíte tuto vesnici opomenout!
Pokud nebudu brát v potaz "přírodní místa", jedná se o nejkrásnější místo a město (v tomto případě rybářská vesnice) na Mallorce. Cala Figuera díky svému přístavu vyhrává nad vším ostatním. Úzkou zátoku plnou malinkých lodí, lemují z obou stran typické domečky. Ty, nacházejíc se nejblíž vodní hladině mají i své "lodní-vodní garáže". Doopravdy výjimečné místo, které vás vytrhne z pro nás moderního života. Není třeba dodávat, že si místo užijete o to víc, když zde vyrazíte třeba ráno - žádný jiný turista zde nebyl. Jen pár místních snídalo na svých terasách, popřípadě ti aktivnější se již věnovali svým plavidlům. Při plánování nesmíte tuto vesnici opomenout!
Mondragó
Jedná se o přírodní park s velkým placeným parkovištěm za 5 eur. Nikde nic jiného platit nebudete, takže cena je akceptovatelná. Lidé zde nejezdí ani tak kvůli jedné ze čtyř pěších stezek a přírodnímu parku, jako kvůli písčitým plážím, které se zde nacházejí. Ty jsou pěkné, čisté, ale i začátkem května zde kolem druhé hodiny bylo poměrně dost lidí.
Určitě si projděte alespoň jednu ze čtyř stezek. Ty jsou nenáročné a nejdelší nezabere víc jak půl hodiny.
Já navštívil pláž S'Amarador, která je tou pěknější. Můžete se však pěšky dostat i na pláž Cala Mondragó.
Jedná se o přírodní park s velkým placeným parkovištěm za 5 eur. Nikde nic jiného platit nebudete, takže cena je akceptovatelná. Lidé zde nejezdí ani tak kvůli jedné ze čtyř pěších stezek a přírodnímu parku, jako kvůli písčitým plážím, které se zde nacházejí. Ty jsou pěkné, čisté, ale i začátkem května zde kolem druhé hodiny bylo poměrně dost lidí.
Určitě si projděte alespoň jednu ze čtyř stezek. Ty jsou nenáročné a nejdelší nezabere víc jak půl hodiny.
Já navštívil pláž S'Amarador, která je tou pěknější. Můžete se však pěšky dostat i na pláž Cala Mondragó.
Portocolom
Cestou podél pobřeží se nachází hned několik malých přístavních městeček, např. Portoperto, Porto Cristo a nebo Portocolom, které jsem zvolil. Dovolím si tvrdit, že pokud Portocolom vynecháte nic se nestane. Místo nezaujme ničím a zapadne vám v mysli mezi ostatní "obyčejné" přístavní města, kterých je po světe nespočet.
Cestou podél pobřeží se nachází hned několik malých přístavních městeček, např. Portoperto, Porto Cristo a nebo Portocolom, které jsem zvolil. Dovolím si tvrdit, že pokud Portocolom vynecháte nic se nestane. Místo nezaujme ničím a zapadne vám v mysli mezi ostatní "obyčejné" přístavní města, kterých je po světe nespočet.
Sanctuary of Sant Salvador
Aby cesta nebyla "monotónní" se zastávkami stále u moře je možné navštívit i klášter Sant Salvador. V blízkém okolí nejvyšší místo a tak jsou odtud pěkné výhledy. Autem je možné zaparkovat pod kopcem na štěrkovém parkovišti a kopec si vyjít lesíkem (není nutné jít po cestě) nebo vyjet autem nahoru.
Aby cesta nebyla "monotónní" se zastávkami stále u moře je možné navštívit i klášter Sant Salvador. V blízkém okolí nejvyšší místo a tak jsou odtud pěkné výhledy. Autem je možné zaparkovat pod kopcem na štěrkovém parkovišti a kopec si vyjít lesíkem (není nutné jít po cestě) nebo vyjet autem nahoru.
Cala Varques
Jedna z těch pláží, kde se cítíte trochu jako trosečníci. Zároveň pro nás znamenala neobvyklé dobrodružství a ve výsledku jsme si pláž museli zasloužit. Pro správné pochopení vše popíšu.
Pláž je zajímavá zejména proto, že se poblíž ní nachází další kamenný most, na který se lze postavit, ale i pod ním po sestupu plavat. Není však značen ukazateli a tak možná někteří o něm ani neví a přitom ho mají kousek od pláže. Samotná pláž je dál od civilizace, z jedné strany se tyčí útesy, ze kterých (byť je to značkami zakázané) je radost skákat do průzračné mořské vody. Celé prostředí působí nedotčeným dojmem.
A teď to hlavní, jak se zde dostat?
Na mapách jsem našel dvě cesty (ale asi musí existovat ještě další, o tom níže). Jedna začíná z vesnice Rómantica a jak na Google Maps, tak v mapách od Seznamu jde najít vyznačenou cestu. Ta však vede přes hotelový komplex ve kterém končí uzavřenou branou. Takže jsme se museli vrátit na původní místo, odkud asi vychází ostatní lidé. Protože pláž není nikterak značená, musíte si místo zjistit předem. Parkuje se na odpočívadle u cesty. Nelze přehlédnou, aut zde bylo cca 30. Po zaparkování musíte jít kousek podél cesty a zahnout mezi zítky na soukromé pozemky a štěrkovou pozemní komunikace. První zádrhel nastal hned u auta, když nám nějaký mladý pár řekl, že k pláži se nejde dostat, že je po cestě zavřena brána. To jsme pak probírali s jiným mladým párem z Německa, kteří se zalekli a odjeli. Na druhou stranu jsme viděli starší pár, jak si to cestou a s mapou v mobilu šlape směr pláž. Tak jsme se vydali taky na cestu. Z hlavní cesty jsme našli odbočku, která byla i na mapy.cz a žádnou bránu zde nenašli. S nadšením jsme tedy štěrkovou cestou šli bez vidiny cíle cca 20 minut a pak jsme TO spatřili. Až teď nám došlo o čem ten mladý mluvil. Z ničeho nic se před námi objevila zhruba 4 metrová železná brána, která byla z obou stran obehnaná vysokou kamennou zdí s ostnatým drátem. Chvíli jsme kolem chodili a přemýšleli jak to, že u cesty stojí tolik aut, ale žádná jiná cesta k pláži tu není. To ji všichni přelezli? A jak? Už jsme se vraceli, když se před námi objevil nějaký místní pár. Ten už překážku asi znal a věděl kde se chytit a kudy se přitáhnout a přelézt bránu. A my to nakonec také zvládli! Sice nám tak cesta na pláž trvala asi hodinu, ale byli jsme královsky odměněni.
Stále mi však zůstává záhadou, zdali brána bývá zamčená neustále. Na Google Maps jsem ji ve fotkách našel, ale otevřenou a v žádném komentáři nikde nenašel zmínku o nutnosti přes bránu přelézat. Druhou záhadou pro mne byli dva postarší páry na pláži. Při pohledu na pána, který se svým pupíkem vážil víc jak 100 kg, nechápu do teď jak se na pláž a z pláže dostal. Že by zde vedla ještě nějaká další mnou neobjevená cesta bez překážek?
Jedna z těch pláží, kde se cítíte trochu jako trosečníci. Zároveň pro nás znamenala neobvyklé dobrodružství a ve výsledku jsme si pláž museli zasloužit. Pro správné pochopení vše popíšu.
Pláž je zajímavá zejména proto, že se poblíž ní nachází další kamenný most, na který se lze postavit, ale i pod ním po sestupu plavat. Není však značen ukazateli a tak možná někteří o něm ani neví a přitom ho mají kousek od pláže. Samotná pláž je dál od civilizace, z jedné strany se tyčí útesy, ze kterých (byť je to značkami zakázané) je radost skákat do průzračné mořské vody. Celé prostředí působí nedotčeným dojmem.
A teď to hlavní, jak se zde dostat?
Na mapách jsem našel dvě cesty (ale asi musí existovat ještě další, o tom níže). Jedna začíná z vesnice Rómantica a jak na Google Maps, tak v mapách od Seznamu jde najít vyznačenou cestu. Ta však vede přes hotelový komplex ve kterém končí uzavřenou branou. Takže jsme se museli vrátit na původní místo, odkud asi vychází ostatní lidé. Protože pláž není nikterak značená, musíte si místo zjistit předem. Parkuje se na odpočívadle u cesty. Nelze přehlédnou, aut zde bylo cca 30. Po zaparkování musíte jít kousek podél cesty a zahnout mezi zítky na soukromé pozemky a štěrkovou pozemní komunikace. První zádrhel nastal hned u auta, když nám nějaký mladý pár řekl, že k pláži se nejde dostat, že je po cestě zavřena brána. To jsme pak probírali s jiným mladým párem z Německa, kteří se zalekli a odjeli. Na druhou stranu jsme viděli starší pár, jak si to cestou a s mapou v mobilu šlape směr pláž. Tak jsme se vydali taky na cestu. Z hlavní cesty jsme našli odbočku, která byla i na mapy.cz a žádnou bránu zde nenašli. S nadšením jsme tedy štěrkovou cestou šli bez vidiny cíle cca 20 minut a pak jsme TO spatřili. Až teď nám došlo o čem ten mladý mluvil. Z ničeho nic se před námi objevila zhruba 4 metrová železná brána, která byla z obou stran obehnaná vysokou kamennou zdí s ostnatým drátem. Chvíli jsme kolem chodili a přemýšleli jak to, že u cesty stojí tolik aut, ale žádná jiná cesta k pláži tu není. To ji všichni přelezli? A jak? Už jsme se vraceli, když se před námi objevil nějaký místní pár. Ten už překážku asi znal a věděl kde se chytit a kudy se přitáhnout a přelézt bránu. A my to nakonec také zvládli! Sice nám tak cesta na pláž trvala asi hodinu, ale byli jsme královsky odměněni.
Stále mi však zůstává záhadou, zdali brána bývá zamčená neustále. Na Google Maps jsem ji ve fotkách našel, ale otevřenou a v žádném komentáři nikde nenašel zmínku o nutnosti přes bránu přelézat. Druhou záhadou pro mne byli dva postarší páry na pláži. Při pohledu na pána, který se svým pupíkem vážil víc jak 100 kg, nechápu do teď jak se na pláž a z pláže dostal. Že by zde vedla ještě nějaká další mnou neobjevená cesta bez překážek?
Capdepera
Malé městečko, které by asi zapadlo mezi ostatními nebýt malého hradu, který se zde nachází. Byť nebyl celý otevřený a vstup byl 3 eura, není na škodu toto místo navštívit.
Malé městečko, které by asi zapadlo mezi ostatními nebýt malého hradu, který se zde nachází. Byť nebyl celý otevřený a vstup byl 3 eura, není na škodu toto místo navštívit.
Cala Na Clara
Chcete navštívit Betlém? Pokud zamíříte na pláž Cala Na Clara, navštívíte i Betlem. Tak se totiž jmenuje vesnice, kde se nachází pláž. Pláž sama o sobě není ničím výjimečná, ale krajina zde je krásná. Betlém se nachází v úpatí vysokých kopců. Doporučuji místo navštívit v případě, že budete po svých pokračovat podél pobřeží dále. Jedná se o pěknou klidně i půldenní procházku, za kterou budete odměněni v podobě malých pláží bez lidí z jedné strany a z té druhé vysokými kopci.
Chcete navštívit Betlém? Pokud zamíříte na pláž Cala Na Clara, navštívíte i Betlem. Tak se totiž jmenuje vesnice, kde se nachází pláž. Pláž sama o sobě není ničím výjimečná, ale krajina zde je krásná. Betlém se nachází v úpatí vysokých kopců. Doporučuji místo navštívit v případě, že budete po svých pokračovat podél pobřeží dále. Jedná se o pěknou klidně i půldenní procházku, za kterou budete odměněni v podobě malých pláží bez lidí z jedné strany a z té druhé vysokými kopci.
Alcúdia
Jedno z těch větších měst, které leží na druhé straně ostrova od hlavního města. Jako například města Sollér či Pollenca i Alcúdia má historickou část a o pár kilometrů druhou, přístavní část.To přístavní jsem viděl jen v rychlosti, nic moc pro mě. Klasické letní turistické středisko - stánky, hotely, blikátka a jedna dlouhá pláž.
To zajímavější se nachází trochu více ve vnitrozemí - v historické části. Při procházce, která i pomalým tempem nezabere mnoho času, nasajete tu pravou atmosféru Mallorcy. Můžete bezcílně bloudit úzkými uličkami a nebo se zastavit u jedné z několika památek.
Po (ne celém) obvodu se zachovaly hradby, které jsou někdy z roku 1300. V určité části je možné se po nich projít a shlížet na městečko ze stejné výšky jako jsou střechy přilehlých domů.
Krásný je také kostel sv. Jakuba (viz fota).
Určitě nevynechejte i Placa de Toros - starou malou koridu, kde probíhaly býčí zápasy. Vstup je 2 eura a kromě vstupu máte v ceně jeden chlazený drink.
Nemusím snad zmiňovat mnoho restaurací nabízejících typická španělská jídla a podobné vyžití, které najdeme v každém takovém městě.
Parkovaní zde bylo bezproblémové, na kraji historického centra se nachází bezplatné, poměrně velké parkoviště.
Jedno z těch větších měst, které leží na druhé straně ostrova od hlavního města. Jako například města Sollér či Pollenca i Alcúdia má historickou část a o pár kilometrů druhou, přístavní část.To přístavní jsem viděl jen v rychlosti, nic moc pro mě. Klasické letní turistické středisko - stánky, hotely, blikátka a jedna dlouhá pláž.
To zajímavější se nachází trochu více ve vnitrozemí - v historické části. Při procházce, která i pomalým tempem nezabere mnoho času, nasajete tu pravou atmosféru Mallorcy. Můžete bezcílně bloudit úzkými uličkami a nebo se zastavit u jedné z několika památek.
Po (ne celém) obvodu se zachovaly hradby, které jsou někdy z roku 1300. V určité části je možné se po nich projít a shlížet na městečko ze stejné výšky jako jsou střechy přilehlých domů.
Krásný je také kostel sv. Jakuba (viz fota).
Určitě nevynechejte i Placa de Toros - starou malou koridu, kde probíhaly býčí zápasy. Vstup je 2 eura a kromě vstupu máte v ceně jeden chlazený drink.
Nemusím snad zmiňovat mnoho restaurací nabízejících typická španělská jídla a podobné vyžití, které najdeme v každém takovém městě.
Parkovaní zde bylo bezproblémové, na kraji historického centra se nachází bezplatné, poměrně velké parkoviště.
Playa de S'illot
Tohle místo není asi ničím výjimečné a je otázkou zdali je nutné si zde zajíždět pokud necestujete po Mallorce stejným způsobem (tedy autem). Playa de S'illot je však místo, kde jsem se opakovaně vracel. Důvodem je totiž ideální a snad nejlepší spot pro přenocování v autě.
Pláž se nachází kousek za rušnou, přístavní části města Alcúdia, ale tím, že klikatá cesta zde pomalu končí, zde není skoro ani noha. Nachází se zde mezi stromy schované prostranství pro zaparkování (viz část o cestování autem). U moře se pak nachází bar, s dřevěnou verandou a malým parkovištěm. V květnu byl bar zavřený a tak byl jenom náš. Co víc, nachází se zde taky pěkný plácek s piknikovými stoly a výhledem na protilehlý Cap de Formentor. Sledovat odtud západy slunce bylo po celém dni vždy třešničkou. Navíc na večer se pravidelně sjelo několik aut a trávili zde noc jak místní, tak i turisté.
Tohle místo není asi ničím výjimečné a je otázkou zdali je nutné si zde zajíždět pokud necestujete po Mallorce stejným způsobem (tedy autem). Playa de S'illot je však místo, kde jsem se opakovaně vracel. Důvodem je totiž ideální a snad nejlepší spot pro přenocování v autě.
Pláž se nachází kousek za rušnou, přístavní části města Alcúdia, ale tím, že klikatá cesta zde pomalu končí, zde není skoro ani noha. Nachází se zde mezi stromy schované prostranství pro zaparkování (viz část o cestování autem). U moře se pak nachází bar, s dřevěnou verandou a malým parkovištěm. V květnu byl bar zavřený a tak byl jenom náš. Co víc, nachází se zde taky pěkný plácek s piknikovými stoly a výhledem na protilehlý Cap de Formentor. Sledovat odtud západy slunce bylo po celém dni vždy třešničkou. Navíc na večer se pravidelně sjelo několik aut a trávili zde noc jak místní, tak i turisté.
Cap de Formentor
Byl by hřích nenavštívit nejsevernější hornatý cíp ostrova a tím i jedno z nejkrásnějších míst Mallorcy. Proč byste měli Cap de Formentor navštívit?
1) Už samotná jízda autem je zde zážitkem. Poté co opustíte přístavní část města Pollenca vás čeká cca dvacetikilometrový úsek úzké silnice s pomalou jízdou serpentinami a výhledy všude kolem.
2) Nachází se zde několik vyhlídkových míst, odkud uvidíte co matka příroda stvořila. Doporučuji u toho největšího vyhlídkového místa (Es Colomer), z hlavní cesty odbočit doprava a pokračovat ještě cca 5 minut nahoru k opuštěným budovám a Albercutx watchtower, kde budete mít celý Formentor jako na dlani.
3) Maják na úplném konci cípu. Nedokážu si představit kde auta stojí v turistické sezóně, už začátkem května zde bylo plno. Takže už jen kvůli tomu doporučuji nebýt lenivý a ráno si přivstat a být zde mezi prvníma.
4) Cala Figuera - ano, Cala Figuera je rybářská vesnička, ale také krásná stejnojmenná pláž po cestě směrem k majáku. Auto je možné nechat na velké štěrkové ploše. Pláž nejde odsud vidět, vede k ní cca desetiminutová cesta z kopce. Pláž řadím k těm pěknějším a stojí za návštěvu.
Byl by hřích nenavštívit nejsevernější hornatý cíp ostrova a tím i jedno z nejkrásnějších míst Mallorcy. Proč byste měli Cap de Formentor navštívit?
1) Už samotná jízda autem je zde zážitkem. Poté co opustíte přístavní část města Pollenca vás čeká cca dvacetikilometrový úsek úzké silnice s pomalou jízdou serpentinami a výhledy všude kolem.
2) Nachází se zde několik vyhlídkových míst, odkud uvidíte co matka příroda stvořila. Doporučuji u toho největšího vyhlídkového místa (Es Colomer), z hlavní cesty odbočit doprava a pokračovat ještě cca 5 minut nahoru k opuštěným budovám a Albercutx watchtower, kde budete mít celý Formentor jako na dlani.
3) Maják na úplném konci cípu. Nedokážu si představit kde auta stojí v turistické sezóně, už začátkem května zde bylo plno. Takže už jen kvůli tomu doporučuji nebýt lenivý a ráno si přivstat a být zde mezi prvníma.
4) Cala Figuera - ano, Cala Figuera je rybářská vesnička, ale také krásná stejnojmenná pláž po cestě směrem k majáku. Auto je možné nechat na velké štěrkové ploše. Pláž nejde odsud vidět, vede k ní cca desetiminutová cesta z kopce. Pláž řadím k těm pěknějším a stojí za návštěvu.
Pollenca
Jedno z těch větších měst, které leží na druhé straně ostrova od hlavního města. Jako například města Sollér či Alcúdia i Pollenca má historickou část a o pár kilometrů druhou, přístavní část. Musel bych opakovat to stejné co u města Alcúdia - stojí za to navštívit historickou část, která je zasazena mezi kopci před samotným pomyslným vjezdem do pohoří Serra de Tramuntana. Zde určitě doporučuji kostelík, který se nachází nad městem a vedou k němu pozvolné, ale dlouhé schody. Odměnou je pak výhled na celé městečko.
Parkování opět bezproblémové, při vjezdu do města ze směru Alcúdia/Cap de Formentor se u kruhového objezdu nachází velké bezplatné parkoviště. Stačí pak přejít cestu a ztratit se v uličkách města.
Jedno z těch větších měst, které leží na druhé straně ostrova od hlavního města. Jako například města Sollér či Alcúdia i Pollenca má historickou část a o pár kilometrů druhou, přístavní část. Musel bych opakovat to stejné co u města Alcúdia - stojí za to navštívit historickou část, která je zasazena mezi kopci před samotným pomyslným vjezdem do pohoří Serra de Tramuntana. Zde určitě doporučuji kostelík, který se nachází nad městem a vedou k němu pozvolné, ale dlouhé schody. Odměnou je pak výhled na celé městečko.
Parkování opět bezproblémové, při vjezdu do města ze směru Alcúdia/Cap de Formentor se u kruhového objezdu nachází velké bezplatné parkoviště. Stačí pak přejít cestu a ztratit se v uličkách města.
Lluc
Pokud cestujete přes pohoří Serra de Tramuntana, nelze minout klášter Lluc. Byl založen někdy ve 13. století a turisty je hojně navštěvován. Popravdě nejedná se o architektonický skvost, jak by si asi člověk klášter představoval. Je zde jedno centrální parkoviště za 5 eur (bezplatná varianta níže). V ceně je i vstupenka do areálu kláštera, ale popravdě vstup zde nikdo nekontroluje.
Je možná prohlídka (cenu nevím, nebyl jsem), ale bezplatně se můžete projít třeba botanickou zahradou (ehm, u nás je botanická zahrada úplně něco jiného :)).
Bezplatná varianta parkování: Při cestě z Pollency je u hlavní cesty cedule Refugi Son Amer, ten má u cesty na paloučku bezplatné parkování. Ke klášteru si pak kousek dojdete pěšky.
Pokud cestujete přes pohoří Serra de Tramuntana, nelze minout klášter Lluc. Byl založen někdy ve 13. století a turisty je hojně navštěvován. Popravdě nejedná se o architektonický skvost, jak by si asi člověk klášter představoval. Je zde jedno centrální parkoviště za 5 eur (bezplatná varianta níže). V ceně je i vstupenka do areálu kláštera, ale popravdě vstup zde nikdo nekontroluje.
Je možná prohlídka (cenu nevím, nebyl jsem), ale bezplatně se můžete projít třeba botanickou zahradou (ehm, u nás je botanická zahrada úplně něco jiného :)).
Bezplatná varianta parkování: Při cestě z Pollency je u hlavní cesty cedule Refugi Son Amer, ten má u cesty na paloučku bezplatné parkování. Ke klášteru si pak kousek dojdete pěšky.
Torrent de Pareis + Coll dels Reis + Sa Calobra
Ono jezdit autem v hornaté části Mallorcy je samo o sobě zážitek. Ale pokud se má tento zážitek nějak umocnit, stačí vyrazit autem buď na výše zmíněný Cap de Formentor a nebo zde - serpentinami směr Sa Calobra. Před vodní nádrží Gorg Blau je nepřehlédnutelná odbočka k Sa Calobra. Poznáte to tak, že nad cestou se tyčí s obloukovitými nosníky úzký most (teda popravdě si nemyslím, že to je most, tipoval bych to možná na starý umělý vodní kanál).
Abych upřesnil všechny tři názvy z podnadpisu.
Torrent de Pareis je kaňon, který je možné po cestě vidět v podobě obří pukliny v horách. O kaňonu se rozepíšu více v třetí části.
Coll dels Reis je pojmenování pro část cesty, která je na jednu stranu cyklisty milována a vyhledávána, na druhou stranu kvůli své fyzické námaze (převýšení) určitě i nenáviděna. Pokud na fotkách z Mallorcy uvidíte klikatící se cestu v serpentinách, bude nejspíše odsud.
Sa Calobra - silnicí, která začíná v horách u Gorg Blau se dostanete zpátky dolů k moři, k místu zvaném Sa Calobra. Nachází se zde pláž, několik restaurací a taky zde ústí zmíněný kaňon do moře. Místo je to pěkné, ale dost ho kazí jediné parkoviště, které je poměrně drahé a platí se od minuty. Takže doporučuji jako já, přijet zde před půl devátou ranní , to je parkoviště otevřené zdarma a stihnete se projít až k samotnému kaňonu. Cesta vede i vybudovanými pěšími tunely aby bylo možné se vůbec k němu dostat.
Ono jezdit autem v hornaté části Mallorcy je samo o sobě zážitek. Ale pokud se má tento zážitek nějak umocnit, stačí vyrazit autem buď na výše zmíněný Cap de Formentor a nebo zde - serpentinami směr Sa Calobra. Před vodní nádrží Gorg Blau je nepřehlédnutelná odbočka k Sa Calobra. Poznáte to tak, že nad cestou se tyčí s obloukovitými nosníky úzký most (teda popravdě si nemyslím, že to je most, tipoval bych to možná na starý umělý vodní kanál).
Abych upřesnil všechny tři názvy z podnadpisu.
Torrent de Pareis je kaňon, který je možné po cestě vidět v podobě obří pukliny v horách. O kaňonu se rozepíšu více v třetí části.
Coll dels Reis je pojmenování pro část cesty, která je na jednu stranu cyklisty milována a vyhledávána, na druhou stranu kvůli své fyzické námaze (převýšení) určitě i nenáviděna. Pokud na fotkách z Mallorcy uvidíte klikatící se cestu v serpentinách, bude nejspíše odsud.
Sa Calobra - silnicí, která začíná v horách u Gorg Blau se dostanete zpátky dolů k moři, k místu zvaném Sa Calobra. Nachází se zde pláž, několik restaurací a taky zde ústí zmíněný kaňon do moře. Místo je to pěkné, ale dost ho kazí jediné parkoviště, které je poměrně drahé a platí se od minuty. Takže doporučuji jako já, přijet zde před půl devátou ranní , to je parkoviště otevřené zdarma a stihnete se projít až k samotnému kaňonu. Cesta vede i vybudovanými pěšími tunely aby bylo možné se vůbec k němu dostat.
Gorg Blau + Cúber
Jedná se o dvě vodní nádrže, které od sebe dělí jen pár minutek cesty. Obě leží mezi nejvyššími vrcholky pohoří Serra de Tramuntana a obě slouží co by zásobárny vody hlavního města. Koupání je zde zakázáno a tak potěší alespoň možnost pěší prochází dokola Cúberu. Obě místa jsou také výchozími body pro jeden z mnoha treků a samozřejmě tudy vede i GR 221.
Protože pohořím vede jediná hlavní cesta, nelze ani jednu vodní plochu minout či přehlédnout.
Jedná se o dvě vodní nádrže, které od sebe dělí jen pár minutek cesty. Obě leží mezi nejvyššími vrcholky pohoří Serra de Tramuntana a obě slouží co by zásobárny vody hlavního města. Koupání je zde zakázáno a tak potěší alespoň možnost pěší prochází dokola Cúberu. Obě místa jsou také výchozími body pro jeden z mnoha treků a samozřejmě tudy vede i GR 221.
Protože pohořím vede jediná hlavní cesta, nelze ani jednu vodní plochu minout či přehlédnout.
Sollér
Jedno z těch větších měst, které jako například města Pollenca či Alcúdia má historickou část a o pár kilometrů druhou, přístavní část. A protože se nechci opakovat s krásami a charakteristikou města, která je prakticky shodná s Pollencou či Alcúdii, zdůrazním to, čím se liší a jaký je ten nejčastější důvod návštěvy města. Tím je samozřejmě ikonická tramvajka, která svou trasu začíná v historickém centru a končí v přístavu. Cesta stojí 7 eur a určitě má své kouzlo, ale při pohledu na to jak je přeplněná turisty jsem se do přístavu projel autem. Přístavní část je pěkná, dobře situována se siluetami hor v povzdálí a byť "trpí" klasickými znaky moderního přístavního městečka (restaurace, upomínkové předměty apod.), stojí za návštěvu více než třeba přístavní část Alcúdie.
Jedno z těch větších měst, které jako například města Pollenca či Alcúdia má historickou část a o pár kilometrů druhou, přístavní část. A protože se nechci opakovat s krásami a charakteristikou města, která je prakticky shodná s Pollencou či Alcúdii, zdůrazním to, čím se liší a jaký je ten nejčastější důvod návštěvy města. Tím je samozřejmě ikonická tramvajka, která svou trasu začíná v historickém centru a končí v přístavu. Cesta stojí 7 eur a určitě má své kouzlo, ale při pohledu na to jak je přeplněná turisty jsem se do přístavu projel autem. Přístavní část je pěkná, dobře situována se siluetami hor v povzdálí a byť "trpí" klasickými znaky moderního přístavního městečka (restaurace, upomínkové předměty apod.), stojí za návštěvu více než třeba přístavní část Alcúdie.
Deiá
Nenavštívit jednu z typických horských vesnic by byla chyba. Pokud si hledáte informace o Mallorce, určitě narazíte na souboj horských vesnic a které z nich navštívit. "Boj" probíhá zejména mezi vesnicí Fornalutx a Deiá, málo se zmiňuje Banyalbufar. A kterou navštívit? Popravdě pokud se dostanete autem tímto směrem, nic vám nebrání v tom, projet všechny tři. Máte je prakticky po cestě za sebou. Za mě určitě vítězí Deiá a často opomíjený Banyalbufar. Jasně, Fornalutxem jsem pouze projížděl, takže jaký jiný názor můžu mít :) Ale vážně. Pokud máte čas, není problém stihnout všechny tři za krátký časový úsek. Všechny mají své kouzlo. Domy jsou postaveny v nepravidelných řadách nad sebou, v klasickém stylu a tedy z kamene. Z parkováním je to zde hodně špatné, vesnice jsou doopravdy velmi malé a i když v každé najdete placené parkoviště, míst je velmi málo a celkově možností kde auto nechat.
Zapomněl bych málem na přístavní část, která je také velmi malá a také se nachází mimo horské centrum. Přístav/pláž je krásná ale v létě plná a s parkováním to taky může mít složité.
Nenavštívit jednu z typických horských vesnic by byla chyba. Pokud si hledáte informace o Mallorce, určitě narazíte na souboj horských vesnic a které z nich navštívit. "Boj" probíhá zejména mezi vesnicí Fornalutx a Deiá, málo se zmiňuje Banyalbufar. A kterou navštívit? Popravdě pokud se dostanete autem tímto směrem, nic vám nebrání v tom, projet všechny tři. Máte je prakticky po cestě za sebou. Za mě určitě vítězí Deiá a často opomíjený Banyalbufar. Jasně, Fornalutxem jsem pouze projížděl, takže jaký jiný názor můžu mít :) Ale vážně. Pokud máte čas, není problém stihnout všechny tři za krátký časový úsek. Všechny mají své kouzlo. Domy jsou postaveny v nepravidelných řadách nad sebou, v klasickém stylu a tedy z kamene. Z parkováním je to zde hodně špatné, vesnice jsou doopravdy velmi malé a i když v každé najdete placené parkoviště, míst je velmi málo a celkově možností kde auto nechat.
Zapomněl bych málem na přístavní část, která je také velmi malá a také se nachází mimo horské centrum. Přístav/pláž je krásná ale v létě plná a s parkováním to taky může mít složité.
Valldemossa
Opět město, kde ucítíte závan historie. Jak třeba Pollenca i Valldemossa se rozkládá v údolí mezi zalesněnými kopci. Dominantou je klášter Cartoixa de Valldemossa, v uličkách se však bezcílně bloudí stejně dobře jako v popsaných městech Sollér, Alcúdia či Pollenca.
Opět město, kde ucítíte závan historie. Jak třeba Pollenca i Valldemossa se rozkládá v údolí mezi zalesněnými kopci. Dominantou je klášter Cartoixa de Valldemossa, v uličkách se však bezcílně bloudí stejně dobře jako v popsaných městech Sollér, Alcúdia či Pollenca.
Banyalbufar
Nenavštívit jednu z typických horských vesnic by byla chyba. Pokud si hledáte informace o Mallorce, určitě narazíte na souboj horských vesnic a které z nich navštívit. "Boj" probíhá zejména mezi vesnicí Fornalutx a Deiá, málo se zmiňuje Banyalbufar. A byla by chyba nevidět Banyalbufar. Vesnička je typická kamennými terasami a byť by si člověk řekl, že se zde lidé živili rybolovem, zde to bylo zejména zemědělství.
Pokud Banyalbufar navštívíte v horkém dni, najdete zde i malou pláž.
Nenavštívit jednu z typických horských vesnic by byla chyba. Pokud si hledáte informace o Mallorce, určitě narazíte na souboj horských vesnic a které z nich navštívit. "Boj" probíhá zejména mezi vesnicí Fornalutx a Deiá, málo se zmiňuje Banyalbufar. A byla by chyba nevidět Banyalbufar. Vesnička je typická kamennými terasami a byť by si člověk řekl, že se zde lidé živili rybolovem, zde to bylo zejména zemědělství.
Pokud Banyalbufar navštívíte v horkém dni, najdete zde i malou pláž.
Palma de Mallorca
Hlavní město Mallorcy s bezmála 500 000 obyvateli tvoří přibližně polovinu všech obyvatel žijících na tomto španělském ostrově.
Pokud při návštěvě neleníte, lze si ho prohlédnout i v rámci jednoho dne.
Doporučuji při prohlídce začít mimo centrum veškerého dění a to na kopci za městem, kde se nachází menší hrad (Castell de Bellver), který mi při návštěvě trochu připomínal malinkou pevnost Boyard. Dospělý jedinec za vstupné zaplatí 4 eura. Investice se vyplatí. Krom toho, že si hrádek celý projdete, nachází se zde malé muzeum a uvidíte zde na celé hlavní město.
Dominantou Palmy je samozřejmě nádherná katedrála Panny Marie, která se musí líbit snad každému.
Když jsem v zahraničí, snažím se vždy najít nějaký klasický místní trh. Tak nejlépe poznáte chutě dané destinace. Trhy jsou zde hned dva a hned můžu říct, že stačí navštívit ten větší a zajímavější Mercat de l'Olivar (druhý je trošku mimo centrum, je menší a není zde nic, co by ve l'Olivarovi nebylo).
Serra de Tramuntana
I milovníci hor si na Mallorce přijdou na své. Pokud se řekne Mallorca a hory, mnohé napadne několikadenní přechod pohoří pod zkratkou GR 221. Popřípadě kaňon Torrent de Pareis nebo cíp ostrova Cap de Formentor. Hory jsou zde krásné a pěšími turisty velmi oblíbené. A při pohledu na mapu uvidíte, že pohoří se rozkládá na skoro cele vrchní polovině ostrova. Více o pěší turistice v třetí části.
Hlavní město Mallorcy s bezmála 500 000 obyvateli tvoří přibližně polovinu všech obyvatel žijících na tomto španělském ostrově.
Pokud při návštěvě neleníte, lze si ho prohlédnout i v rámci jednoho dne.
Doporučuji při prohlídce začít mimo centrum veškerého dění a to na kopci za městem, kde se nachází menší hrad (Castell de Bellver), který mi při návštěvě trochu připomínal malinkou pevnost Boyard. Dospělý jedinec za vstupné zaplatí 4 eura. Investice se vyplatí. Krom toho, že si hrádek celý projdete, nachází se zde malé muzeum a uvidíte zde na celé hlavní město.
Dominantou Palmy je samozřejmě nádherná katedrála Panny Marie, která se musí líbit snad každému.
Když jsem v zahraničí, snažím se vždy najít nějaký klasický místní trh. Tak nejlépe poznáte chutě dané destinace. Trhy jsou zde hned dva a hned můžu říct, že stačí navštívit ten větší a zajímavější Mercat de l'Olivar (druhý je trošku mimo centrum, je menší a není zde nic, co by ve l'Olivarovi nebylo).
Serra de Tramuntana
I milovníci hor si na Mallorce přijdou na své. Pokud se řekne Mallorca a hory, mnohé napadne několikadenní přechod pohoří pod zkratkou GR 221. Popřípadě kaňon Torrent de Pareis nebo cíp ostrova Cap de Formentor. Hory jsou zde krásné a pěšími turisty velmi oblíbené. A při pohledu na mapu uvidíte, že pohoří se rozkládá na skoro cele vrchní polovině ostrova. Více o pěší turistice v třetí části.
Další tipy a místa, které jsem měl v plánu navštívit, ale nakonec se tak nestalo:
Fornalutx - Zmiňoval jsem horskou vesnici Deiá a Banyalbufar, Fornalutx je možná tou nejprofláklejší.
Jardins d'Alfábia - Zahrady Jardins d'Alfábia byly původně v plánu, ale nakonec nám stačila příroda všude kolem. Podle některých se jedná o krásnou procházku, pro jiné je místo zklamáním. Záleží také na roční době, kdy zahrady navštívíte.
Platja del Coll Baix - trochu mě mrzí, že na tuhle pláž jsme se nevydali. Informace o pláži jsou pozitivní, protože se nachází na odlehlém a klidném místě a je nutné k ní absolvovat zhruba třicetiminutovou cestu pěšky. A možná ještě delší neboť nevím jak přesně daleko lze po lesní cestě dojet autem.
Platja del Coll Baix - trochu mě mrzí, že na tuhle pláž jsme se nevydali. Informace o pláži jsou pozitivní, protože se nachází na odlehlém a klidném místě a je nutné k ní absolvovat zhruba třicetiminutovou cestu pěšky. A možná ještě delší neboť nevím jak přesně daleko lze po lesní cestě dojet autem.
Portoperto + Porto Cristo - výše jsem uváděl návštěvu přístavu Portocolom. Po cestě podél spodního pobřeží se však nacházejí ještě například Portoperto či Porto Cristo.
A určitě bych mohl pokračovat dále - například městečkem Artá či zajímavými místy na východní straně ostrova, které se určitě také najdou a které jsem mohl vynechal. Mallorca nabízí spoustu známých, ale i neznámých míst k prozkoumávání.
ČÁST II - Mallorca v autě (od půjčení až po přenocování)
Půjčení auta
Pokud chce někdo tuto část
přeskočit a zodpovědět na otázku u jaké společnosti jsem auto půjčoval, tak
odpověď zní Wiber Rental Car. Pokud chcete vědět více o půjčení, čtěte dále.
Jak funguje půjčování automobilu
se může člověk dočíst všude. Internet je plný diskuzí, rad, tipů apod. Čím víc
je však člověk čte a hledá tu nejvhodnější variantu, tím více často bývá zmaten
a nerozhodný. Nebudu se k tomu dlouze rozepisovat. Zmíním svou vlastní,
pozitivní zkušenost, kterou mohu zároveň doporučit. Neříkám, že je nejlepší.
V první řadě je třeba říct,
že na Mallorce je půjčení auta velmi levné (s takovým Islandem se nedá vůbec
srovnávat), jak to cenově vychází však nebudu psát. Záleží na období, ve kterém
se ostrov navštíví, jaké máte pojištění vozidla, u koho si vozidlo půjčíte, a
hlavně jaké vozidlo si půjčíte.
Vždy doporučuji si půjčovat přímo
a konkrétně u dané společnosti, nikoli přes weby, které srovnávají dle vámi
zvolených požadavků vozidla s případným jejich pojištěním. Ne. Miřte
nejlépe konkrétně na vámi zvolenou společnost. Nebudu zde ani psát, která
společnost je špatná, která dobrá. I toho je internet plný a u všech najdete
určitě kladné i záporné hodnocení a zkušenosti cestovatelů. Teď konkrétně
k mnou zvolené půjčovně.
Wiber Rental Car
Tahle společnost má mnoho
spokojených recenzí, z mého blízkého okolí si lidé od nich auto také bez
problémů půjčovali, a tak jsem zvolil je. Neméně důležitým faktorem, proč si u
nich auto půjčit byla možnost platit debetní kartou. Jak už bohužel bývá
zvykem, v drtivé většině je potřeba kreditky, tady nikoli. Ceny nemají
nejvyšší, což je dalším plusem. Ale samozřejmě je lepší si auto rezervovat
měsíc, dva předem. Tím taky ušetříte. Výběr vozidel mají široký, nemohou se
určitě rovnat nadnárodním společnostem, ale nabídka byla dostačující.
Chtěl jsem určitě automat,
pohodlí na dovolené je v tomto ohledu pro mě důležité. Navíc, když se
vozidlo pro mne stává i mým domovem. Automaty bývají dražší, s čímž je
třeba také počítat. Auto mělo sloužit jako domov pro dvě osoby, proto jsem
volil „klasický“ pětidveřový vůz. V nabídce byl Mini Cooper a ten jsem
také dostal. Měl najeto pouze 7000 km, takže nový vůz. Pro neznalé je třeba
říct, že půjčovny mnohdy fungují na principu zvolení si kategorie auta
s příkladem jednoho typu vozidla, ale na místě můžete dostat jiné auto
dané kategorie. Pro představu – na Islandu to podle objednávky mohl být VW
Golf, ve skutečnosti jsem dostal zánovní Kia Rio (velikostně však shodné auto –
klasický petidveřák). Tzn. když si rezervujete kombík značky XX, dostanete
kombík, ale třeba značky YY.
Konkrétně ještě k Wiberu.
Pokud jsem si dobře všiml, všechny auta vypadaly čisté a skoro jako nové. Mají
zde i vlastní myčku a pracovníci vrácená auta dávají hned do pořádku. Péče o
auta i zákazníky zde tedy nechybí.
Jak probíhala rezervace, placení a vrácení vozu?
Systém Wiberu se mi strašně líbil
a prakticky jsem mohl udělat vše předem z domova a na místě už jen převzít
auto.
Přes internet lze auto rezervovat
a zaplatit (probíhá jako jakákoli jiná platba přes účet). Vše proběhlo hladce.
Chcete si udělat i „check-in“ aniž byste museli s pracovníkem řešit něco
na místě? I to je možné. Oskenujete, pošlete občanku a řidičák, odešlete a poté
vám již přijde pouze potvrzující email, že je vše v pořádku. V emailu
najdete také pokyny, jak auto vyzvednout. Ty jsou primitivní.
Při příjezdu vás vyzvedne dodávka
společnosti, odveze vás do cca 5 minut vzdálené pobočky. Tam mají samoobslužné
pulty (tzv. Wikey Smart Box), ze kterých během dvou minut vypadnout klíče od
auta s přiřazeným parkovacím místem abyste našli to správné auto. Během
těch dvou minut už jen totiž zkontrolujete na monitoru informace o rezervaci,
podepíšete na dotykovém displeji smlouvu, potvrdíte rezervaci a obratem vám
přijde na email smlouva. Nyní můžete vyrazit na cestu.
Vrácení probíhá také velmi
rychle. Přijedete, zaparkujete, předáte klíče. Pracovník si pro jistotu
zkontroluje, zdali jste auto vrátili s plnou nádrží (ve stejné podobě auto
dostanete) a pokud je vše v pořádku, můžete odejít. Případně pokud míříte
na letiště, máte odvoz zdarma. Mnohdy taky lidé řeší, jestli musí auto nějak
umývat či uklízet. Pokud to není uvedeno v podmínkách (což jsem teda nikde
neviděl), auto nemusíte čistit.
Celé půjčení bylo rychlé, jasné a
bez nutnosti nějakého zdlouhavého vyřizování.
Otázka pojištění automobilu.
Tohle je kapitola sama o sobě,
opět se budu snažit být stručný.
V první řadě chci říct, že
rezervace, objednávka a vyzvednutí auta byla u Wiberu rychlá a bezproblémová
také zejména kvůli tomu, že jsem zvolil all inclusive – tzn. plné pojištění.
Každý totiž při půjčení řeší, jestli
stačí zvolit základní pojištění nebo plné pojištění. Mám zkušenosti
s oběma variantami a záleží na každém, jak se k věci staví.
Základní pojištění mnohdy (i
v případě Wiberu) znamená mnohem levnější celkovou cenu. Má to však háček
v tom, že jednoduše řečeno při jakémkoli malém škrábanci nebo jiné škodě
na vozidle budete vystaveni nutnosti zaplatit za vzniklou škodu. Tím se vrátím
i k výše uvedenému vrácení automobilu. V případě, kdy bych neměl plné
pojištění, pracovník si auto jen tak nepřevezme. Naopak proběhne pečlivá
kontrola, zdali auto není někde poškrábané či jinak poškozené.
Výhoda základního pojištění je,
jak už jsem uvedl, nízká cena – mnohdy až o polovinu. Nevýhodou pak je
skutečnost, že pokud se stane někdy i malá kosmetická vada na autě, hrozí
placení.
Při plném pojištění odpadá řešení
nějakých škrábanců a člověk tak během dovolené může být klidnější. Nevýhodou
však je cena, tak při plném pojištění je mnohdy jednou tak vysoká.
Je tedy na každém, jak se
k půjčení postaví. Základní pojištění je ve většině případů dostačující,
ale na druhou stranu nikdy nevíte, jestli se o vás někdo někde při parkování
neotře nebo se nestane něco horšího.
Já konkrétně volil plné
pojištění. Na Mallorce jsou pořád ceny za půjčení automobilu levné, a tak
nebyla potřeba váhat. Když nad tím přemýšlím, je úsměvné že Island byl
v tomhle mnohem, ale mnohem riskantnější a tam jsem volil pouze základní
pojištění. Naštěstí se nic nestalo na Islandu, ani na Mallorce.
Chtěl bych však upozornit všechny
čtenáře – sekci s pojištěním jsem se snažil shrnout jednoduše a stručně.
Pokud někdo chce vědět více, internet je toho plný.
Když se auto stává i pojízdným domovem.
Aby auto bylo zároveň „domovem“
jsem si poprvé vyzkoušel na Islandu, který tomu úplně vybízí. Samozřejmě mnozí
toto odsuzují, jiní se tomu smějí, další to pak nechápou. Takovým tato část
není určena. Auto skýtá možnost, jak ušetřit, ale zároveň být svým pánem při
cestování. A když jsem to zvládl na chladném Islandu, teplejší Mallorca nebyl
vůbec žádný problém.
Při hledání informací o cestování
a spaní v autě na Mallorce jsem nenašel skoro žádné informace, a tak se
tedy budu snažit něco málo poznatků sepsat já.
Hlavní otázka zní – je možné spát
na Mallorce v autě? Nestudoval jsem zákony, ale abych odpověděl
z vlastní zkušenosti. Možné to je. Pokud nebude stát na místě kde nesmíte
nebo kde byste mohli někomu vadit, není to žádný problém. Dalším důkazem je i
fakt, že takto jsem po cestě potkal mnoho stejně smýšlejících a cestujících
lidí.
Jízda a parkování.
Na Mallorce se nachází dálnice která spojuje oba konce ostrovy a je tak možné se z jedné strany na druhý dostat do dvou hodinu v pohodě. Cestu jsme však skoro vůbec nevyužili, protože při objíždění ostrova se pohybujete po jiných silnicích. Ty jsou ve výborném stavu, ale co je pro ně typické je jejich šířka. V samotných horách je to kapitola sama o sobě, ale celkově se dá říct, že silnice jsou na Mallorce velmi úzké a pro nezkušené řidiče to možná může být o nervy. Také je třeba počítat s cyklisty, kterých je zde spousta (hlavně těch závodních - Mallorca je ideálním místem i pro profi stáje k tréninku). Celkově mi však přijdou řidiči velmi slušní, dodržujíc pravidla provozu. Nelámou si hlavu s případným odřením či jiným poničením auta.
V každém městě či vesnici je alespoň jedno "centrální" parkoviště. Ty jsou však mnohdy placené a na některých místech poměrně drahé. Často se také platí od minuty. Díky tomu, že jsem doma věnoval přípravu i parkování, jsme nemuseli nikdy platit parkovné. Snad všude se dá najít místo, kde se dá bezpečně a legálně zaparkovat. To znamená že v každé vesnici či městě se lze obejít bez placení. Jen si určitě dávejte pozor na žluté a modré parkovací pruhy a taky samozřejmě na značky.
Jízda a parkování.
Na Mallorce se nachází dálnice která spojuje oba konce ostrovy a je tak možné se z jedné strany na druhý dostat do dvou hodinu v pohodě. Cestu jsme však skoro vůbec nevyužili, protože při objíždění ostrova se pohybujete po jiných silnicích. Ty jsou ve výborném stavu, ale co je pro ně typické je jejich šířka. V samotných horách je to kapitola sama o sobě, ale celkově se dá říct, že silnice jsou na Mallorce velmi úzké a pro nezkušené řidiče to možná může být o nervy. Také je třeba počítat s cyklisty, kterých je zde spousta (hlavně těch závodních - Mallorca je ideálním místem i pro profi stáje k tréninku). Celkově mi však přijdou řidiči velmi slušní, dodržujíc pravidla provozu. Nelámou si hlavu s případným odřením či jiným poničením auta.
V každém městě či vesnici je alespoň jedno "centrální" parkoviště. Ty jsou však mnohdy placené a na některých místech poměrně drahé. Často se také platí od minuty. Díky tomu, že jsem doma věnoval přípravu i parkování, jsme nemuseli nikdy platit parkovné. Snad všude se dá najít místo, kde se dá bezpečně a legálně zaparkovat. To znamená že v každé vesnici či městě se lze obejít bez placení. Jen si určitě dávejte pozor na žluté a modré parkovací pruhy a taky samozřejmě na značky.
Kde je možné v autě spát?
Tohle je otázka, kterou jsem
dlouze před odjezdem řešil. Nechtěl jsem na Mallorcu vyrazit s tím, že
bych neměl alespoň nějaké záchytné body, kde auto na večer zapíchnout a ztrácel
čas hledáním až na místě. Mallorca nemá žádné kempy, až snad na jeden (a tam se
stejně autem nedostanete - k tomu ještě později). Sjet někde z cesty
by se zdálo jako logické, ale nefunguje to jako u nás, kde na každém kilometru
vidíme nějakou „polňačku“. Na Mallorce to pomalu vypadá tak, že každý metr půdy
patří někomu. Co víc, pozemky jsou obehnány kamennými zídkami či ploty. Situaci
ale není tak vážná, jak by se mohl zdát.
Když to rozdělím na severní
(„vrchní půlku“) a jižní („spodní půlku“) ostrova, dá se říct, že v té
severní – hornaté jsou možnosti v podobě kempu a něco jako odpočívadel. Na
jižní polovině se jako dobrá místa osvědčily majáky, případně pláže.
Před odjezdem jsem hledal i
kempy, ty však na Mallorce vůbec nefungují. Jeden je v Llucu, je však
určený pouze ke stanování (i když i varianta autem v určitém způsobu
existuje – viz níže). Pravda, na ostrově je hodně „refugi“ tedy „přístřešků“,
ale ty jsou určeny hlavně trekařům, kteří přecházejí pohoří a nacházejí se tak
většinou v terénu, kam se autem člověk nedostane. A tak nezbývalo, než si
vytipovat a najít vlastní místa, kde by to šlo. O tyto lokality se s vámi
podělím i s krátkým komentářem a odkazem na Google Maps. Místa jsou taková, aby mi seděli k itineráři,
zároveň aby zde byla možnost přístupu k vodě (umýt se večer je fajn, i
v té slané vodě…).
- https://bit.ly/2ErRGnM Majáky jsou obecně poměrně dobrým záchytným bodem k přespání. Tehle se nachází nějakých 20 minut od hlavního města a byť zde není přístup k vodě, je to ideální místo, pokud přiletíte večer na Mallorcu. Je kousek od hlavní cesty a stejný nápad dostaly další dvě auta, tzn. dvě skupinky lidí.
- https://bit.ly/2VEjLhq Opět maják. Tento je poměrně hojně navštěvován, lidé zde sledují i západ slunce, popřípadě se odsud dá dojít na písčitou pláž, která je dostupná pouze pěšky cca 20 minut od majáku. Jedná se o ideální místo i proto, že při odbočení z hlavní silnice jedete zhruba 10 minut rovinatou krajinou bez obydlí než dorazíte k cíli. Auto lze nechat u široké krajnice.
- https://bit.ly/2wg3kxs Další místo je u pláže, která je také trochu z ruky, respektive mezi zástavbou a velkým pohybem lidí. Auto lze postavit i šikovně pod blízké stromy, které u pláže jsou.
- https://bit.ly/2VEGRoh Zde jsem strávili hned dvě noci a i když jsme s tím nepočítali, museli jsme se zde vrátit, protože šlo o nejlepší místo a jak bylo vidět, v této lokalitě bylo vidět ráno hned několik aut a to i místních, kteří smýšleli stejně. Jedná se o klidnou část, cesta totiž po pár kilometrech končí uzavřeným vojenským prostorem. Ale u hlavní silnice je schované zátiší mezi stromy, kde lze auto pěkně zaparkovat. Na druhé straně silnice je pak kempingový plácek, to dřevěné stoly a lavice s výhled na moře a protilehlý Cap de Formentor. Blízko je také malá pláž a oldschoolový dřevěný bar s terasou s výhledem na moře. Bylo skvělé, že bar v květnu ještě nebyl otevřený a tak jsme vždy ráno seděli na terase, snídali a sledovali moře a krajinu kolem. Jak jsem uváděl, kolem cesty bylo vidět, že místo je ideální pro tento způsob cestování - sem tam byl osobák nebo i dodávky. Ale pořád se jednalo o místo, kde jste se cítili sami a ne v záplavu turistů.
- https://bit.ly/2W02YdG Cap de Formentor je dalším ideálním místem. Buď na samotném konci u majáku anebo jak pod odkazem lze vidět, v kopci pod jedním vyhlídkovým místem. Místo využívají i trekaři, protože se zde nacházejí staré opuštěné "budovy" které chrání pěší turisty proti případné nepřízni počasí. Navíc je zde výhled na všechny strany ostrova. Netřeba pak zmiňovat východ a západ slunce z takového místa.
- https://bit.ly/2VW8bn1 Jediný oficiální kemp na ostrově! Nachází se v centru pohoří u kláštera Lluc. Jen zde teda vůbec nedomysleli dostupnost s vozidlem. Člověk musí zaparkovat a projet placeným parkovištěm, které je sice dostatečně velké, ale slouží jako jediné parkoviště všem návštěvníkům, kteří míří do Llucu. Byť se na ceduli uvádí parkovné 5 euro (i s návštěvou kláštera), popřípadě 6 euro za 24 hodinové stání, my nakonec platili 4,76 euro. Tato cena však nikde není k dohledání. Jen díky tomu, že jsem zašel do info stánku a zeptal se jak se dostanu do kempu mi paní prodala tento 24 hodinový parkovací lístek. Zvláštní, ale je to tak. Auto lze pak nechat hned u brány kempu. V kempu se platí 5 eur za osobu, případně další poplatek za stan. V kempu jsou WC a sprchy. Provozovatelé neuměli anglicky, ale domluvili jsme se. Jak na internetu tak i samotný správce naznačoval, že neteče teplá voda, což nám bylo jedno. Ale když už jsme se šli po skoro týdnu umýt v sladké vodě, jak šťastní jsme byli za teplou vodu! Kempinkové stoly a "grilovací krby" jsou zde samozřejmostí. Jinak nečekejte nic víc, tady se na tento styl cestování (kempování) nemyslí.
- https://bit.ly/2JzxAfp u Lluc pod refugi Son Amer Pokud nechcete využít služeb kempu, kousek od něj se kolem kláštěru Lluc nachází hned několik alternativních míst. Jedno z nich je dobře značené parkoviště (zdarma), které je zároveň parkovištěm pro refugi Son Amer. Tím můžete vyřešit i případnou bezplatnou návštěvu klášteru Lluc.
- https://bit.ly/2M3MwEU A další místo kousek od Lluc. Obě vodní nádrže mají své odpočívadla na kterých je možné bez problému nechat auto. My poslední noc v autě strávili u Cúberu na parkovišti, kde se nacházejí i záchody.
ČÁST III - Pohoří Serra de Tramuntana
Jak už jsem uváděl zkráceně výše v textu, Mallorca je vyhledávaná nejen kvůli plážové turistice, ale i té horské. Určitě za to může poměrně vhodné celoroční klima, ale také samotné krásy pohoří Serra de Tramuntana s nejvyšší horou Puig Major (1445 m). Tím nejzajímavějším je pro mě Torrent de Pareis (kaňon) a trek GR 221 přes celé pohoří. Samozřejmě hory nabízejí i jednodenní horské výšlapy. O tom všem zkráceně v následující části.
Denní výšlapy
O tom jaký zvolit a jaké jsou možnosti je plný internet. Není nic lehčího než zavítat na stránky mapy.cz, kde najdete ty nejlepší turistické mapy, co znám a které používám všude.
Tras je nespočet. Některé jsou více, jiné méně náročné. Jak fyzicky, tak časově. Většinu tras protíná ta hlavní, červeně značená - GR 221. Což je trasa vedoucí přes celé pohoří a zabere vám +/- 6 dní. Pokud chcete pomoc s naplánováním konkrétní trasy a získat nějaké tipy, doporučuji stránku www.mallorcaoutdoors.com/.
Ať už vybere jakoukoli, budete nadšeni z horského prostředí. Po cestě se také nestane, abyste nenarazili na nějakou tu kozu nebo ovci, kterých je v horách požehnaně.Za sebe dám jeden tip, který není ani příliš náročný. Projdete se kolem nejvyšších vrcholů pohoří, uvidíte vrak malého letadla, navštívíte refugi Tossals Verds a půjdete podél vodního kanálu. Okružní trasa mající přibližně 12 kilometrů nezabere více než čtyři hodiny. Zvládne ji netrénovaný pecivál :)
Odkaz: https://bit.ly/2JGTBZX
Torrent de Pareis
Kaňon musím řadit mezi největší zážitky z přírody u nás v Evropě. To, jak si příroda pohrála s vytvarováním až dvousetmetrových stěn v kombinaci s různými jezírky, tunely, obřími spadanými a vodou opracovanými balvany na dně soutěsky je úžasné. Z výšky tento kaňon, který je přístupný buď z Llucu, Escorcy nebo z druhé strany ze Sa Calobry, je možné zaregistrovat pouze v podobě obří praskliny.
Pokud chcete vidět a zažít výšku kaňonu, nejméně fyzicky pracná varianta je zajet si do Sa Calobry. Pro ty zdatnější a dobrodružnější se nabízí trek kaňonem (většina začíná v Escorce).
Pokud bych se někdy vracel na Mallorcu, tak to bude určitě s podmínkou, že tentokrát ho musí zvládnout celý. Samotný sestup do kaňonu zabere zhruba hodinu a půl a až dole začíná to pravé dobrodružství. Kromě chůze vás čeká skákání, vylézaní, prolézání, podlézání, brodění. Bohužel nejsem schopen říct, jak vypadá celkový trek, neboť jsme se v určitém bodě vrátili (ne všichni byli tak odvážní, což však neubírá nic z celkového zážitku). Bylo zajímavé sledovat ostatní turisty. Někteří pouze s batohem, jiní s nepromokavými batohy, jiné i s vlastními lany. Jo, cesta to není úplně jednoduchá a všude se dočtete, že je často nevyhnutelné brodění se jezírky. Ale jak říkám, trasu jsem celou neprošel a v úvodní čtvrtině (necelé polovině) nic takového nebylo (ale skákání, vylézání a slézání bylo dost). Trasa je poměrně časově náročná a průměrný člověk ji zvládne za pět hodin (+/- hodina). Proto někteří volí například cestu z Escorcy dolů do Sa Calobra a odtud autobusem.
GR 221
Závěrem ještě krátce o několikrát zmíněném spojení písmen a číslic GR 221 neboli také Ruta de Pedra en Sec. Jedná se o označení a název pro zhruba 120 kilometrů dlouho trasu napříč pohořím Serra de Tramuntana. Tu skoro celoročně zdolávají jedinci i skupiny s batohem na zádech během průměrně jednoho týdne. Cesta vede horami, ale protíná také historické centra městeček a vesnic. Trek je dobrou možností jak přičichnout k dálkovým trekům neboť patří mezi ty lehčí s možností spojit chození po horách a koupání v moři. Na internetu najdete veškeré bližší informace o treku, takže více GR 221 popisovat není třeba.
ČÁST IV - Shrnutí
Výhoda Mallorcy je možnost celoroční návštěvy ostrova. Květen se mi zdá jako ideální termín pro návštěvu. Turistů zde ještě není tolik, půjčení auta není tak drahé, teplo je tak akorát i na opalování a případné polehávání na pláži a v moři se už dá také koupat.
Mallorca je ostrovem, na kterém se během nejdéle dvou hodin autem dostanete z jednoho konce na druhý.
Je také ostrovem, kde si užijete v jeden den průzračných pláží a zároveň výšky a výšlapu v horách.
Pokud bych měl vybrat tři nejlepší místa, těžko bych vybíral. Přece jen bych však zmínil z každého okruhu nějaké: pláže - Cala Pi, hory - kaňon Torrent de Pareis, město/vesnice - Cala Figuera.
A celý takový týdenní výlet (celkově 11 dnů) nevyjde ani draho. Za cestu (z ČR do Berlína a zpět), letenku, půjčení auta na týden, spotřebu vozidla, 2 noci v Palmě, 2 noci v Berlíně a nejnutnější drobné výdaje jsem nezaplatil ani 9 000 Kč.
Na úplný závěr ještě jeden číselný údaj - autem najeto necelých 800 km.
Cestovat se dá poměrně levně, pohodlně a dobrodružně :)
