Ráno dle jízdního řádu v 9 hodin vyplouvá menší trajekt směr ostrov Kalimnos. Cesta trvá něco kolem hodiny a utíká tak rychle, že po chvíli už vidíme stejnojmenné hlavní městečko, které se rozprostírá v údolí mezi kopci. Ano, je začátek září, turistická sezóna pomalu končí, ale i tak nás překvapuje, že je zde turistů jen pomálu.
Musím říct, že nejkrásnější městečko/vesnice, kterou jsme za týden v Řecku navštívili, první místo vyhrává právě Kalimnos.
Stovky malinkých uliček, kterými lze bezcílně bloudit pěšky (anebo adrenalinově projíždět na skútru). Atmosféru městečka musíš prostě zažít a cokoli popisovat je zbytečné. Kalimnos si však užíváme až na konci celodenního výletu, hned po vylodění míříme jednosměrkami směr Chrysoheria castle, který, než hradem je spíše zříceninou tyčící se nad Kalimnosem. Je zde krásný výhled na město – místo, kam musíš jít.
Poté vnitrozemím a jediným možným směrem (pokud ostrov nechcete objet opačnou stranou) projíždíme městem Chorio a následně malinkými serpentinami sjíždíme do Mirties, kde je taky malá ale krásná pláž, u které zastavujeme a odpočíváme.
Odpoledne zase nasedáme na naše zběsilé stroje a pokračujeme v cestě. Ve městě zastavujeme ještě v Ontheroad street baru, kde dělají i veganské jídla. Dáváme si výborný falafel v pita chlebu za levný peníz. Pokud někde na jídlo, určitě zde!
Cesta pokračuje podél pobřeží z jedné strany a vysoké skály z druhé strany. V místě, kde se ostrov láme vidíme ve výčnělku ostrova kostel Panagia of Kasteli, který je v klasické bílo-modré architektuře. Krátká procházka ke kostelíku stojí za to. Schody vedou až do moře, které je zde průzračné s možností si pěkně do vody zaskákat.
Ve městě Arginonta můžete ostrovem cestovat dále, ale nás tlačí čas a odbočujeme směr Kalimnos. Od této chvíli vidíme druhou, překrásnou tvář ostrova. V té první jsme se kochali malinkými městečky, cesty lemovanými alejemi a celkově životem a zelení. Poté co vyjedete z Arginonty čekejte měsíční horskou krajinu, kde snad ani auta nejezdí. Jedinými živými tvory jsou zde kozy polehávající ve stínu svodidel. Chvíli jsem se obával, že tyhle kopce a stoupání skútr nezvládne, ale mašina to ve třiceti kilometrové rychlosti zvládala se ctí a my tak měli dostatek času kochat se touhle nehostinnou krajinou. Cesta je to delší, ale tak jako celý pobyt na Kalimnostu rychle utekla a my se okružní jízdou vracíme do přístavu, kde naše cesta začala. Máme ještě něco přes hodinu času, a tak si užíváme bloudění a objevování v již zmíněných nekončících řeckých uličkách.
Pokud plánujete výlet mimo Kos na jeden z blízkých ostrovů, Kalimnos vám nabídne od všeho něco a stojí za návštěvu.
