Byť se už blížila polovina března, v Jeseníkách stále panovala zima a možná krásnější než v zimních měsících. Původně bylo v plánu jít od Ovčárny do Červenohorského sedla a poté zpátky, ale protože cesta do Jeseníků byla tentokrát autobusem, čas na pobyt v horách byl jasně daný.
Cesta až k dolnímu parkovišti (k Hvězdě) byla slunečná a bez známky sněhu. Jakmile však autobus začal stoupat k Ovčárně, počasí a sněhová pokrývka začala měnit ráz krajiny. Na Ovčárně už pak byl stav opačný - mlha, sníh, žádná známka po slunci. Ideální stav na zajímavé fotky.
Cesta na Malý Jezerník není daleká a ani náročná. Trasa odbočuje na rozcestí pod Pradědem doleva - směr Švýcárna. Cesta klesá až k dané chatě, tak je třeba dát si v zimě pozor na běžkaře, kteří se v mnohých případech ani neozvou a neupozorní na sebe. Člověk se tak musí mít stále na pozoru.
Kousek za Švýcárnou pokračujeme po červené na zmíněný Malý Jezerník. Cesta je ve sněhu ušlapaná a míjíme i pár osob. Červená trasa dává v tom správném zimním počasí až pohádkové výhledy.
Jakmile jsme na "vrcholu" Malého Jezerníku, klesáme až k rozcestí U Výrovky, kde se opět setkáváme s běžkaři. A jak na zavolanou se nám v těchto místech začínají mraky rozestupovat a tak se nám skýtá možnost vidět přes údolí na Dlouhé stráně, větrné mlýny u Medvědí hory s Rysí skálou.
Pokračujeme po modré (fialové) k rozcestí Petrovka, odkud míříme zpět ke Švýcárně a Ovčárně.
Krásný zimní výlet, s pěknými panoramaty, který se dá bez velké námahy zvládnout za cca pět hodin i s přestávkami (a stihnout tak přímý odpolední bus směr Bruntál - Opava - Ostrava), který ve velkém využívají turisté.
