USA & Kanada trip články:
- Den ve Philadephii (samostatný článek)
- Den ve Washingtonu (samostatný článek)
- Den v Torontu (samostatný článek)
Úvodem…
Do New Yorku jsme letěli ve
čtyřech lidech na konci března s tím, že jsme se po příletu do NY částečně
rozdělili, abychom se na posledních pár dní opět setkali a strávili společně
závěr deseti denního výletu. Byť NY a celkově USA nebyla nikdy mým vysněným
státem k návštěvě, ve výsledku mě krátké zavítání do USA mile překvapilo. Celý
trip byl plánován s větším předstihem, díky čemuž byly i cenově
přijatelnější letenky s tím, že při zpáteční cestě na nás čekal více než
dvaceti čtyř hodinový přestup v kanadském Torontu. Pro mnohé by to byl
nepředstavitelný problém, strávit přestupem na letišti více než jeden den, my
z toho však udělali výhodu s možností navštívit ještě jedno město. Celkově byl navštívený New York, Philadelphia, Washington a kanadské Toronto. Více níže v rozdělených tematických textech.
Vstup do USA/Kanady aneb ESTA/ETA
V Kanadě pak mají ETu (ETA).
Postup je úplně stejný – vyplnit na internetu a zaplatit, v letadle
vyplnit také papírový formulář, který se předává celníkovi. Avšak pozor! ETA se
vyplňuje pouze pokud člověk do Kanady přilétá. To znamená, že pokud plánujete
do Kanady dojet po silnici, nebo třeba doplout lodí, žádná ETA vás nečeká. Pro
ty ostatní je tu kromě výše uvedených formulářů ještě nutnost odpovědět
celníkovi na pár otázek – v mém případě se ptal pouze na to, zdali odlítám
zítra.
NY – Kde co je a co vidět
Doporučuji si udělat program a rozdělit si NY na části, ve kterých se dané dny budete pohybovat. Kromě toho je vhodné mít v záloze i program pro případ špatného počasí. Pokud totiž nejedete v letních měsících, deštivé počasí může mít doopravdy velmi nepříjemné. Drtivá většina těch nejznámějších a nejzajímavějších věcí se nachází na Manhattnu. Manhattan se nachází na ostrově a je tepnou dění v NY. Byť je rozlehlý (60 metrů čtverečných), je celý pokryt metrem. Dělí se na tři hlavní části - Uptown, Midtown, Downtown, což je i odrazový můstek k tomu, jak si naplánovat dny strávené v NY. Domnívám se, že na to nejdůležitější, bez zbytečného zdržování, by člověku v NY stačily 2 dny. Je však příjemnější nasát rušnou atmosféru velkoměsta a vše si užít.
Začnu asi tím, co nerad dělám a tedy tím, že vyberu čtyři největší zážitky a pak budu postupovat abecedně.
Top of the Rock - všichni (nebo alespoň většina), jenž chtějí vidět NY z ptačí perspektivy, míří na Empire State Building. Ne všichni pak ví o vyhlídce Top of the Rock, jenž patří k Rockefellerovu Centru a nachází se na GE Building, což je (prozatím) desátá nejvyšší budova v NY, měřící 259 metrů a mající 70 poschodí. Byť jsem nebyl na Empire State Building, přijde mi, že na internetu převládá více názorů, že výhled s TotR je lepší (což jsem koneckonců slyšel i od osoby, která obě budovy navštívila). Když jsem se díval, cena na obě budovy byla stejná, tzn. 34 dolarů za dospělou osobu. Má to cenu těch necelých 900 Kč dát za výhled na NY? Určitě ano! Doporučuji zvážit rezervaci ještě před odletem z pohodlí domova. Vyhnete se tak frontám na místě a taky máte jistotu, že v daný čas, který si rezervujete se nahoru dostanete. Je to důležité? Záleží na každém. Já myslím, že ano. Zjistil jsem si, v kolik zapadá v NY slunce a zvolil si takový čas, abych zažil NY jak za světla, tak při tom, když se začínají rozsvícet budovy a město pohlcuje tma. Musím říct, že to byl úžasný zážitek. Člověk zde má 360 stupňový výhled na okolí. Krásně jde vidět Central park nebo zde vyniká nádherný Chrysler mrakodrap.
Jedno doporučení - jakmile vás výtah vyveze nahoru, většina lidí zůstává hned v prvním patře u prosklené vyhlídky. Doporučuji se na toto vykašlat a hned vyjít do třetího patra vyhlídky, která je z nich nejvyšší a hlavně se zde nenacházejí bezpečností skla, která kazí výhled (hlavně při focení).
Jedna myšlenka na závěr - byť jsem měl rezervaci dopředu, málem jsem se zde nedostal. Ten den velmi hustě pršelo a ještě hodinu před výstupem to vypadalo, že vstupenka propadne. Štěstí nakonec stálo při mě a mohl jsem si tak užít kouzelné oblačno-slunečné počasí. Každopádně jsem si zjistil, že vstupenka by propadnout neměla a platí případně i následující den. Nicméně možnost stornování je pouze max týden před výstupem.
Roosevelt Island Tramway - jedná se o lanovku, která míří na Rooseveltův ostrov, jenž dělí Manhattan s Queensem. Ostrov je malinký a není tu zde prakticky co dělat. Ale jízda lanovkou je skvělým zážitkem. Míří podél ocelového mostu Queensboro Bridge a lanovka tak dává možnost si tohle ocelové monstrum zblízka prohlédnout stejně tak, jako z výšky Manhattan a vzdálenější Queens. Lanovka jezdí každou chvíli a doporučuji se svést v době, kdy máte např. týdeník na metro, protože na ní týdeník také platí, a tak je jízda vlastně "zadarmo" a zážitek si můžete zopakovat, kolikrát chcete. Jinak pro lanovku platí stejný ceník jako např. pro metro. Já lanovkou jel v den, kdy jsem vychytal deštivé počasí, nicméně to na zážitku spíše přidalo - špičky mrakodrapů v mlze, tajemno všude kolem.
Staten Island Ferry - skvělá možnost jak zažít něco "zadarmo" a zabít hned více much jednou ranou. Staten Island Ferry je trajekt jezdící zadarmo čtyřiadvacet hodin (co půl hodiny) denně mezi spodním Manhattnem a Jersey. Člověk při téhle max půl hodinové plavbě uvidí z blízka sochu Svobody a celý jižní cíp Manhattnu. Samozřejmě vidět je také na vzdálenější Brooklyn a Jersey. Člověk se nemusí bát, že by se na trajekt nevešel, je dost velký pro tu masu lidí, co na ni čeká. Při plavbě s Manhattnu doporučuji držet se na pravé straně lodi, kvůli soše Svobody. Při zpáteční cestě bych zamířil na úplnou přední špici lodě, kde budete mít nejlepší výhled na blížící se Manhattan. A pokud si nenaplánujete nic v Jersey (tak jako já), hned po vystoupení utíkejte na trajekt, který míří zpět na Manhattan.
The High Line - jak využít necelé tři kilometry původní železničních kolejí? Přestavět je na park! High Line je jedinečnou procházkou ve stopách bývalé části železniční tratě. Jinde nezažijete možnost procházet se několik metrů nad silnicí a kličkovat mezi výškovými budovami, které lemují procházkovou trasu. Zvlášť v létě věřím, že High Line musí být přeplněný. Cestičku lemují záhonky, odpočívadla a už při mé jarní návštěvě se po High Linu procházela spousta lidí.
9/11 Memorial - není snad člověka, který by nevěděl o teroristickém útoku z 11. září 2001. Po zničených "Dvojčatech" zde nyní stojí dva památníky připomínající celou tragickou událost. Jsou jednoduché, ale v tom se skrývá jejich síla. Obě čtvercové "jámy" (kopírující původní obvody budov) lemují desky se jmény osob, které zde zahynuly. K tomuto památníku patři také museum, kam se doporučuje mít lístek koupený dopředu. Já navštívil samotný památník.
Brooklyn Bridge - úchvatný ocelový most, měřící necelé dva kilometry je masitou stavbou, kterou je možné projít pěšky a dostat se tak na druhou stranu do Brooklynu. Část pro pěší z velké části vede po dřevěných prknech v samotném středu mostu, jenž lemuje šestiproudá silnice. Na konci brooklynské části se u řeky nachází Brooklynský park, kde může člověk jen sědět a kochat se výhledem na mrakodrapy Manhattnu.
Carrie Bradshaw's Apartment - hlavně pro ženy místo, které budou chtít navštívit. 64 Perry St je ulice, kde se nachází dům Carrie ze Sexu ve městě. Popravdě - jedná se o obyčejný vchod do domu. Ale chápu, že to má zejména pro příznivce seriálu určité kouzlo.
Central Park - asi jediná pořádná zelená plocha v NY se nachází v samotném srdci Manhattnu. Kdo by tento park neznal? :) Člověk se zde může procházet, běhat, hodiny jen tak ležet a odpočívat. Na internetu je plno zajímavých map, které detailně popisují místa, na kterých se točilo XY filmů a že se těch filmů v Central parku natáčelo desítky. Za zmínku určitě stojí třeba místo ze Sám doma 2. Ale také třeba ZOO nebo plno míst, ze kterých je opět jedinečný výhled na mrakodrapy, jenž obklopují park. A kdyby vám náhodou začalo pršet, na okraji stojí hned několik muzeí, do kterých se můžete jít "kulturně schovat".
Empire State Building - kdo by neznal tuhle ikonickou 103. patrovou budovu NY? Já ji viděl pouze zespodu, máte však možnost zaplatit si výstup na vyhlídku. Já však doporučuji Top of the Rock :)
Flatiron Building - "žehličkový" mrakodrap, jenž má ve svém nejužším místě pouze 2 metry, je jednou z dalších zajímavých staveb v NY. Žehličkový proto, že flatiron je česky žehlička a tak trochu připomíná tvarem žehličku. Nicméně jsem se dočetl, že Flatiron Building patří k jedním z prvních mrakodrapů vůbec.
Grand Central Terminal - z venku spíše nenápadné a schované vlakové nádraží, které je zevnitř krásně zlatavé a určitě ho každý navštívil, alespoň v rámci nějakého filmu, kterých se tu točilo určitě mnoho.
Charging Bull - známá socha býka poblíž Wall Street, jenž má symbolizovat něco jako ekonomickou sílu a prosperitu. Mě stačilo vidět (a obešel bych se i bez toho), každopádně pokud se budete chtít u ní vyfotit, počkáte si, lidí je u ní hodně.
Chinatown - zjistil jsem si, že v NY se nachází celkem pět "čajnataunů". Já prošel tím na Manhattnu. Pokud jste ještě nikdy nezažily Chinatown, určitě za procházku stojí ulice, ve kterých se budete cítit jako v jiné zemi. Na mě to však nezapůsobilo, asi zejména proto, že třeba nedávno zažitý Bangkokský Chinatown se s tímto nedá poměřovat. Situace je možná jiná v Brooklynu nebo Queensu, kde se nachází druhá a největší čínská čtvrť v NY. Ta na Manhattnu je až tou třetí největší. Výhodou této, kterou jsem navštívil, je provázanost s Little Italy. A tak se během pár minut člověk dostane z NY do Číny a pak rovnou do Itálie.
Chrysler Building - další filmově známý (např. Godzilla, Spider Man) a ikonický mrakodrap, který se mi společně s Flatironem nejvíce líbí. Je to nejvyšší budova postavena z cihel a při pohledu na budovu jsem si jen těžko dokázal představit tu práci při skládání jednotlivých cihel. Sousedí hned vedle s Grand Central Terminalem.
Intrepid Sea, Air & Space Museum - muzeum, které jsem nenavštívil a nebylo by pro mne až tak zajímavé, kdyby se nejednalo o válečnou loď. Zde se tak skýtá jedinečná možnost vidět na vlastní oči zakotvenou loď.
Little Italy - viz výše popsáný Chinatown. Pokud chcete projít z NY během pár minut do Itálie a třeba i Číny (Chinatown), zde máte jedinečnou možnost. Malinká část NY, která se mění v italské zeleno-bílo-červené uličky s mnoha venkovními posezeními, vůní pizzy a těstovin.
Macy's - prý se jedná o největší obchodní dům na světě. Nevím podle jakých měřítek, schválně jsem si zadával pojem "největší obchodní dům" do Googlu a vyskočili mi jiné obchoďáky. Každopádně budova má své kouzlo. Aby člověk prošel celou budovu, bude potřebovat asi mapu. Například taková ulička s parfémy se po pár minutách stala bojem o život a obdivuji prodejce, že v tom "smradu" dokáží pracovat - možnost nadechnutí nulová :) Jo a v budově se nachází jeden z nejstarších eskalátorů (je dřevěný).
Rockefeller Plaza - patří do komplexu tuším 19 budov bohaté rodiny Rockefellerů. Místo opět docela známé, zejména asi díky zlaté soše Promethea a venkovnímu kluzišti a vánočním fotografiím s každoročně pěkně zdobeným stromem. A opět - kdo viděl Sám doma 2, místo si vybaví.
St. Patrick's Cathedral - krásná největší neogotická stavba v Severní Americe. Proč se na ní podívat? Je z bílého mramoru a možná by vypadala jako jedna z mnoha jiných katedrál, ale v New Yorské zástavbě plné moderních mrakodrapů zde vyniká úplné jinak.
Statue of Liberty National Monument (Socha Svobody) - byl jsem rád, že jsem nejdříve využil Staten Island Ferry abych se kolem této sochy projel. Poměrně mě zklamala a vlastně mi stačilo ji vidět takto. Čekal jsem ji na živo větší a prostě nějak zajímavější. Je však možnost využít jednu z nabídek a na ostrov se sochou Svobody se podívat přímo například s výstupem do ní. Ceny lístku se pohybují různě podle toho, co vše chcete zažít. Pokud vám jde pouze o to vidět Sochu, možná vám také bude stačit výhled ze Staten Island Ferry.
The Metropolitan Museum of Art - jedno z mnoha muzeí, které se v NY nachází avšak pro mě jediné, které jsem navštívil. Nachází se zhruba v půlce Central parku a vstup je tzv. doporučený. Co to znamená? Doporučená částka za vstup je 25 dolarů za dospělého. Ale je úplně na vás, kolik zaplatíte. Jak to funguje? Kasou projít musíte tak jako tak, jinak nedostanete malý nalepovací štítek, který vás opravňuje ke vstupu do dalších částí muzea. Takže mi to přišlo i trochu jako psychologická hra. Kdo popravdě přijde před kasu, vidí před sebou velký nápis doporučená cedule 25 dolarů a zaplatí třeba 5 dolarů? :) Přiznám se, že jsem se zachoval jako špatný klasický Čech a skrblík. U vstupu jsem si všiml nástěnky, kde lidé při odchodu lepily své štítky. Takže jsem si tento štítek odlepil, přilepil na mikinu a neplatil nic. Štítky mají totiž všichni úplně stejné a domnívám se, že tahle nástěnka tam byla právě pro takové sráče, jako jsem byl já :) Samotné muzeum je veliké a každý si tam najde své. Mě nejvíce zaujaly moderní obrazy a oddělení historie Indonésie. Určitě si nějaké muzeum zařaďte do svého programu, už jen třeba jako zálohu v případě špatného počasí.
The Plaza - luxusní hotel u Central parku - jenž vlastní Donald Trump - a který se proslavil ze Sám doma 2 (ano, pořád ten film zmiňuji, ale točil se snad na všech místech, které jsou v NY navštěvované). Hotel je otevřen i turistům, avšak recepce, kde Kevin přečurával personál hotelu, přístupná není. I tak stojí za to projít těch pár chodeb, luxus je k vidění všude :) V dolní části hotelu se pak pro turisty nachází různé restaurace apod. Hold se umí hotel přizpůsobit všemu :)
Time Square & Broadway - jedno z míst, které pokud člověk v NY nenavštíví, jako by nebyl. Jedno z nejznámějších náměstí na světě. Plné obřích obrazovek promítající různé reklamy, neskutečně mnoho lidí, taxíků, světel. Náměstí protíná Broadway, ulice plná prestižních muzikálových a činoherních divadel.
Wall Street - ulice, která má svou historii a je svázaná s ekonomikou. Tato finanční čtvrť je však pro běžného turistu obyčejnou ulicí, která není ničím zvlášť zajímavá. Alespoň tak na mě Wall Street působila.
Menší shrnutí poznání NY
Míst, které je možné v New Yorku možné navštívit, je mnoho. Určitě se nejedná o všechny zajímavosti. Ba právě naopak spíše bych řekl, že výše uvedený seznam patří k těm, který je většině znám. Jak jsem už výše napsal, doporučuji si vytyčit místa, která chcete navštívit a podle toho pak plánovat dny. Na druhou stranu někdy úplně stačí chodit samovolně ulicemi, ve kterých si člověk připadá jak mravenec a nasává jen atmosféru. Mě těch necelých 10 dní v NY úplně bohatě stačilo. Život zde plyne jinak, mnohem rychleji, neskutečně konzumně. Na druhou stranu si tu nikdo nikoho nevšímá. Není to jako u nás, že každý na každého hledí a už z pohledu toho druhého lze vyčíst, že vás skenuje a hodnotí. Ne, tady je člověk jen jako kapka v moři. To mi sice vyhovovalo, na druhou stranu už jsem se těšil, až se vrátím a budu se moct těšit na klid hor a samoty. Zde takovéto možnosti nejsou a člověka pak právě toto prostředí (které pro něj není úplně tak přirozené) nakopává k tomu, aby přemýšlel o životě - ať už jen povrchně nebo i hlouběji. Toť moudro na závěr.
Začnu asi tím, co nerad dělám a tedy tím, že vyberu čtyři největší zážitky a pak budu postupovat abecedně.
Top of the Rock - všichni (nebo alespoň většina), jenž chtějí vidět NY z ptačí perspektivy, míří na Empire State Building. Ne všichni pak ví o vyhlídce Top of the Rock, jenž patří k Rockefellerovu Centru a nachází se na GE Building, což je (prozatím) desátá nejvyšší budova v NY, měřící 259 metrů a mající 70 poschodí. Byť jsem nebyl na Empire State Building, přijde mi, že na internetu převládá více názorů, že výhled s TotR je lepší (což jsem koneckonců slyšel i od osoby, která obě budovy navštívila). Když jsem se díval, cena na obě budovy byla stejná, tzn. 34 dolarů za dospělou osobu. Má to cenu těch necelých 900 Kč dát za výhled na NY? Určitě ano! Doporučuji zvážit rezervaci ještě před odletem z pohodlí domova. Vyhnete se tak frontám na místě a taky máte jistotu, že v daný čas, který si rezervujete se nahoru dostanete. Je to důležité? Záleží na každém. Já myslím, že ano. Zjistil jsem si, v kolik zapadá v NY slunce a zvolil si takový čas, abych zažil NY jak za světla, tak při tom, když se začínají rozsvícet budovy a město pohlcuje tma. Musím říct, že to byl úžasný zážitek. Člověk zde má 360 stupňový výhled na okolí. Krásně jde vidět Central park nebo zde vyniká nádherný Chrysler mrakodrap.
Jedno doporučení - jakmile vás výtah vyveze nahoru, většina lidí zůstává hned v prvním patře u prosklené vyhlídky. Doporučuji se na toto vykašlat a hned vyjít do třetího patra vyhlídky, která je z nich nejvyšší a hlavně se zde nenacházejí bezpečností skla, která kazí výhled (hlavně při focení).
Jedna myšlenka na závěr - byť jsem měl rezervaci dopředu, málem jsem se zde nedostal. Ten den velmi hustě pršelo a ještě hodinu před výstupem to vypadalo, že vstupenka propadne. Štěstí nakonec stálo při mě a mohl jsem si tak užít kouzelné oblačno-slunečné počasí. Každopádně jsem si zjistil, že vstupenka by propadnout neměla a platí případně i následující den. Nicméně možnost stornování je pouze max týden před výstupem.
Roosevelt Island Tramway - jedná se o lanovku, která míří na Rooseveltův ostrov, jenž dělí Manhattan s Queensem. Ostrov je malinký a není tu zde prakticky co dělat. Ale jízda lanovkou je skvělým zážitkem. Míří podél ocelového mostu Queensboro Bridge a lanovka tak dává možnost si tohle ocelové monstrum zblízka prohlédnout stejně tak, jako z výšky Manhattan a vzdálenější Queens. Lanovka jezdí každou chvíli a doporučuji se svést v době, kdy máte např. týdeník na metro, protože na ní týdeník také platí, a tak je jízda vlastně "zadarmo" a zážitek si můžete zopakovat, kolikrát chcete. Jinak pro lanovku platí stejný ceník jako např. pro metro. Já lanovkou jel v den, kdy jsem vychytal deštivé počasí, nicméně to na zážitku spíše přidalo - špičky mrakodrapů v mlze, tajemno všude kolem.
Staten Island Ferry - skvělá možnost jak zažít něco "zadarmo" a zabít hned více much jednou ranou. Staten Island Ferry je trajekt jezdící zadarmo čtyřiadvacet hodin (co půl hodiny) denně mezi spodním Manhattnem a Jersey. Člověk při téhle max půl hodinové plavbě uvidí z blízka sochu Svobody a celý jižní cíp Manhattnu. Samozřejmě vidět je také na vzdálenější Brooklyn a Jersey. Člověk se nemusí bát, že by se na trajekt nevešel, je dost velký pro tu masu lidí, co na ni čeká. Při plavbě s Manhattnu doporučuji držet se na pravé straně lodi, kvůli soše Svobody. Při zpáteční cestě bych zamířil na úplnou přední špici lodě, kde budete mít nejlepší výhled na blížící se Manhattan. A pokud si nenaplánujete nic v Jersey (tak jako já), hned po vystoupení utíkejte na trajekt, který míří zpět na Manhattan.
Brooklyn Bridge - úchvatný ocelový most, měřící necelé dva kilometry je masitou stavbou, kterou je možné projít pěšky a dostat se tak na druhou stranu do Brooklynu. Část pro pěší z velké části vede po dřevěných prknech v samotném středu mostu, jenž lemuje šestiproudá silnice. Na konci brooklynské části se u řeky nachází Brooklynský park, kde může člověk jen sědět a kochat se výhledem na mrakodrapy Manhattnu.
Carrie Bradshaw's Apartment - hlavně pro ženy místo, které budou chtít navštívit. 64 Perry St je ulice, kde se nachází dům Carrie ze Sexu ve městě. Popravdě - jedná se o obyčejný vchod do domu. Ale chápu, že to má zejména pro příznivce seriálu určité kouzlo.
Central Park - asi jediná pořádná zelená plocha v NY se nachází v samotném srdci Manhattnu. Kdo by tento park neznal? :) Člověk se zde může procházet, běhat, hodiny jen tak ležet a odpočívat. Na internetu je plno zajímavých map, které detailně popisují místa, na kterých se točilo XY filmů a že se těch filmů v Central parku natáčelo desítky. Za zmínku určitě stojí třeba místo ze Sám doma 2. Ale také třeba ZOO nebo plno míst, ze kterých je opět jedinečný výhled na mrakodrapy, jenž obklopují park. A kdyby vám náhodou začalo pršet, na okraji stojí hned několik muzeí, do kterých se můžete jít "kulturně schovat".
Empire State Building - kdo by neznal tuhle ikonickou 103. patrovou budovu NY? Já ji viděl pouze zespodu, máte však možnost zaplatit si výstup na vyhlídku. Já však doporučuji Top of the Rock :)
Flatiron Building - "žehličkový" mrakodrap, jenž má ve svém nejužším místě pouze 2 metry, je jednou z dalších zajímavých staveb v NY. Žehličkový proto, že flatiron je česky žehlička a tak trochu připomíná tvarem žehličku. Nicméně jsem se dočetl, že Flatiron Building patří k jedním z prvních mrakodrapů vůbec.
Grand Central Terminal - z venku spíše nenápadné a schované vlakové nádraží, které je zevnitř krásně zlatavé a určitě ho každý navštívil, alespoň v rámci nějakého filmu, kterých se tu točilo určitě mnoho.
Charging Bull - známá socha býka poblíž Wall Street, jenž má symbolizovat něco jako ekonomickou sílu a prosperitu. Mě stačilo vidět (a obešel bych se i bez toho), každopádně pokud se budete chtít u ní vyfotit, počkáte si, lidí je u ní hodně.
Chinatown - zjistil jsem si, že v NY se nachází celkem pět "čajnataunů". Já prošel tím na Manhattnu. Pokud jste ještě nikdy nezažily Chinatown, určitě za procházku stojí ulice, ve kterých se budete cítit jako v jiné zemi. Na mě to však nezapůsobilo, asi zejména proto, že třeba nedávno zažitý Bangkokský Chinatown se s tímto nedá poměřovat. Situace je možná jiná v Brooklynu nebo Queensu, kde se nachází druhá a největší čínská čtvrť v NY. Ta na Manhattnu je až tou třetí největší. Výhodou této, kterou jsem navštívil, je provázanost s Little Italy. A tak se během pár minut člověk dostane z NY do Číny a pak rovnou do Itálie.
Chrysler Building - další filmově známý (např. Godzilla, Spider Man) a ikonický mrakodrap, který se mi společně s Flatironem nejvíce líbí. Je to nejvyšší budova postavena z cihel a při pohledu na budovu jsem si jen těžko dokázal představit tu práci při skládání jednotlivých cihel. Sousedí hned vedle s Grand Central Terminalem.
Intrepid Sea, Air & Space Museum - muzeum, které jsem nenavštívil a nebylo by pro mne až tak zajímavé, kdyby se nejednalo o válečnou loď. Zde se tak skýtá jedinečná možnost vidět na vlastní oči zakotvenou loď.
Little Italy - viz výše popsáný Chinatown. Pokud chcete projít z NY během pár minut do Itálie a třeba i Číny (Chinatown), zde máte jedinečnou možnost. Malinká část NY, která se mění v italské zeleno-bílo-červené uličky s mnoha venkovními posezeními, vůní pizzy a těstovin.
Macy's - prý se jedná o největší obchodní dům na světě. Nevím podle jakých měřítek, schválně jsem si zadával pojem "největší obchodní dům" do Googlu a vyskočili mi jiné obchoďáky. Každopádně budova má své kouzlo. Aby člověk prošel celou budovu, bude potřebovat asi mapu. Například taková ulička s parfémy se po pár minutách stala bojem o život a obdivuji prodejce, že v tom "smradu" dokáží pracovat - možnost nadechnutí nulová :) Jo a v budově se nachází jeden z nejstarších eskalátorů (je dřevěný).
Rockefeller Plaza - patří do komplexu tuším 19 budov bohaté rodiny Rockefellerů. Místo opět docela známé, zejména asi díky zlaté soše Promethea a venkovnímu kluzišti a vánočním fotografiím s každoročně pěkně zdobeným stromem. A opět - kdo viděl Sám doma 2, místo si vybaví.
St. Patrick's Cathedral - krásná největší neogotická stavba v Severní Americe. Proč se na ní podívat? Je z bílého mramoru a možná by vypadala jako jedna z mnoha jiných katedrál, ale v New Yorské zástavbě plné moderních mrakodrapů zde vyniká úplné jinak.
Statue of Liberty National Monument (Socha Svobody) - byl jsem rád, že jsem nejdříve využil Staten Island Ferry abych se kolem této sochy projel. Poměrně mě zklamala a vlastně mi stačilo ji vidět takto. Čekal jsem ji na živo větší a prostě nějak zajímavější. Je však možnost využít jednu z nabídek a na ostrov se sochou Svobody se podívat přímo například s výstupem do ní. Ceny lístku se pohybují různě podle toho, co vše chcete zažít. Pokud vám jde pouze o to vidět Sochu, možná vám také bude stačit výhled ze Staten Island Ferry.
The Metropolitan Museum of Art - jedno z mnoha muzeí, které se v NY nachází avšak pro mě jediné, které jsem navštívil. Nachází se zhruba v půlce Central parku a vstup je tzv. doporučený. Co to znamená? Doporučená částka za vstup je 25 dolarů za dospělého. Ale je úplně na vás, kolik zaplatíte. Jak to funguje? Kasou projít musíte tak jako tak, jinak nedostanete malý nalepovací štítek, který vás opravňuje ke vstupu do dalších částí muzea. Takže mi to přišlo i trochu jako psychologická hra. Kdo popravdě přijde před kasu, vidí před sebou velký nápis doporučená cedule 25 dolarů a zaplatí třeba 5 dolarů? :) Přiznám se, že jsem se zachoval jako špatný klasický Čech a skrblík. U vstupu jsem si všiml nástěnky, kde lidé při odchodu lepily své štítky. Takže jsem si tento štítek odlepil, přilepil na mikinu a neplatil nic. Štítky mají totiž všichni úplně stejné a domnívám se, že tahle nástěnka tam byla právě pro takové sráče, jako jsem byl já :) Samotné muzeum je veliké a každý si tam najde své. Mě nejvíce zaujaly moderní obrazy a oddělení historie Indonésie. Určitě si nějaké muzeum zařaďte do svého programu, už jen třeba jako zálohu v případě špatného počasí.
The Plaza - luxusní hotel u Central parku - jenž vlastní Donald Trump - a který se proslavil ze Sám doma 2 (ano, pořád ten film zmiňuji, ale točil se snad na všech místech, které jsou v NY navštěvované). Hotel je otevřen i turistům, avšak recepce, kde Kevin přečurával personál hotelu, přístupná není. I tak stojí za to projít těch pár chodeb, luxus je k vidění všude :) V dolní části hotelu se pak pro turisty nachází různé restaurace apod. Hold se umí hotel přizpůsobit všemu :)
Wall Street - ulice, která má svou historii a je svázaná s ekonomikou. Tato finanční čtvrť je však pro běžného turistu obyčejnou ulicí, která není ničím zvlášť zajímavá. Alespoň tak na mě Wall Street působila.
Menší shrnutí poznání NY
Míst, které je možné v New Yorku možné navštívit, je mnoho. Určitě se nejedná o všechny zajímavosti. Ba právě naopak spíše bych řekl, že výše uvedený seznam patří k těm, který je většině znám. Jak jsem už výše napsal, doporučuji si vytyčit místa, která chcete navštívit a podle toho pak plánovat dny. Na druhou stranu někdy úplně stačí chodit samovolně ulicemi, ve kterých si člověk připadá jak mravenec a nasává jen atmosféru. Mě těch necelých 10 dní v NY úplně bohatě stačilo. Život zde plyne jinak, mnohem rychleji, neskutečně konzumně. Na druhou stranu si tu nikdo nikoho nevšímá. Není to jako u nás, že každý na každého hledí a už z pohledu toho druhého lze vyčíst, že vás skenuje a hodnotí. Ne, tady je člověk jen jako kapka v moři. To mi sice vyhovovalo, na druhou stranu už jsem se těšil, až se vrátím a budu se moct těšit na klid hor a samoty. Zde takovéto možnosti nejsou a člověka pak právě toto prostředí (které pro něj není úplně tak přirozené) nakopává k tomu, aby přemýšlel o životě - ať už jen povrchně nebo i hlouběji. Toť moudro na závěr.
Přeprava po NY
Pro cestování po NY je známo, že
patří k těm dražším. Za mě musím ještě přidat, že je to neskutečný chaos.
Tedy, pokud hovořím o metru. Pouze tím jsem totiž jezdil. Domnívám se, že se
dokážu zorientovat v prostoru a mám většinou vše pročtené a připravené. I
na metro jsem se připravoval, ale první dny na mě newyorské metro působilo jako
nesystematická část hromadné dopravy. Metro je rozlišeno nejen barevně, ale také
číslem či písmenem. Kromě toho na daných trasách jezdí tzv. „rychlíky“
(express) nebo lokálky (local). První zastavují pouze na stanicích, jenž jsou
označené bílou tečkou, druhé pak i na stanicích označené černou tečkou – tzn.
na každé stanici. Ale i přesto mi přišlo, že expressy tohle nedodržují a staví
i na některých „černých tečkách“. Krom toho je důležité dávat si pozor na směr
jízdy metra – „uptown“ znamená, že jezdí směrem nahoru, „downtown“ značí směr
jízdy dolů směr dolní Manhattan. Aby toho nebylo málo, k tomu se váže
ještě, ne moc přehledné, značení správného vchodu do metra. Některé vchody pod
zem jsou pouze pro jednotlivý daný směr. Naopak ty větší stanice jako např.
Time Square mají hned několik různých vstupů na různých ulicích s tím, že až
pod zemí se člověk musí orientovat a zvolit, čím chce jet a podle toho sestupovat
několik podlaží pod zem. Ještě je nutno dodat také to, že některé linky jezdí
jinak přes pracovní týden a víkend. Často mají taky různé výluky, tak je dobré
sledovat elektronické tabule. A ten, kdo moc nemá rád přeplněnou hromadnou
dopravu u nás, nevím, co bude dělat, až nastoupí ve špičce do metra v NY.
Pozitivem je pak asi fakt, že spoje jezdí přes den velmi často. Druhým takovým
pozitivem je skutečnost, že většinou pokud jednou sestoupíte do metra, můžete
pod zemí libovolně přestupovat mezi linkami, aniž byste museli znovu platit
(neplatí to však stoprocentně).
Pokud člověk v NY tráví
cca týden nebo projede denně alespoň dvě jízdy, vyplatí se koupit týdenní
neomezená jízdenka za 32 dolarů + 1 dolar za metrocard (karta, na které máte
nahraný měsíčník a funguje také na autobusy). Týdenní platnost znamená, že je
lepší ji použít některý den z rána. Protože pokud týdeník použijete poprvé
např. v pondělí večer, už se vám to počítá jako jeden celý den a platnost
vám skončí v nedělí o půl noci.
Doporučuji také v metrech
využívat obslužných okýnek, ve kterých vám vždy zaměstnanci „mhd“ poradí a
nakoupíte správně. Automaty jsou na jízdenky sice všude, ale přes ty jsem nerad
nabíjel metrocard a ne vždy všechny umí vše, co chcete.
V mobilu doporučuji mít
stáhnutou aktualizovanou mapu NY metra, to by vám mělo úplně stačit. Jakmile
pochopíte život metra, tato mapka v mobilu úplně postačí. Pokud metro
nepochopíte, tak vám mapka ani jiné aplikace neposlouží. Nelze moc spoléhat na
tabule uvnitř metra, které by např. jak v Praze ukazovaly příští zastávky,
ne všechny tyto tabule totiž mají. A doporučuji nesledovat barvy linek, ale
číselné či písemné označení linky! Poslední rada zní – určitě se v metru
ptejte, pokud lidé ví, rádi pomohou a nasměřují. Někdy mi však také přišlo, že
někteří znají pouze své trasy a ve zbytku se sami moc nevyznají.
Kromě metra jsem využil pouze
AirTrain z letiště a autobus na letiště. Taxíky a Uber, jsou zbytečně drahé,
ale pokud na to někdo má, nebo je vás více, tak proč toho nevyužít. S tím však
z NY zkušenosti nemám.
Tipy a co mě (ne)překvapilo?
Pokud jsem měl nějakou představu o Američanech tak to určitě takovou, že nejsou moc přátelští a hlavně postrádající slušnost. Opak byl pravdou. Překvapilo mě, jak velmi často používají slova „execuse me“, „I’m sorry“ nebo „Thank you“. Pokaždé, když člověk potřeboval projít nebo sám například uvolňoval v metru místo, nebylo snad případu, kdyby neproběhla slušná zdvořilostní slovní výměna. Kromě toho se několikrát stalo, že sami od sebe, když vidí turistu, chtějí pomoci a zeptají se, s čím by mohli pomoci.
Doporučuji si pořídit Google maps, se kterými se v žádném případě v NY neztratíte. V dnešní pokročilé době snad ani není člověka, který by danou aplikaci v mobilu neměl. A co je na tom nejlepší, nepotřebujete k tomu ani internet v NY, pokud si vše doma připravíte. Jednoduše řečeno - stačí si přes Google maps stáhnout offline oříznutou potřebnou velikost NY (návodu je na internetu požehnaně), popřípadě si do mapy zaznačit místa, která chcete navštívit. Poté stačí mít zapnutou GPS. Nic víc není třeba a svou aktuální polohu vidíte stále.
Bronx – stále často čtvrť s nálepkou nebezpečného místa či nebezpečných černochů. Strávil jsem v této čtvrti celý pobyt, respektive jsem zde bydlel (přes Airbnb bydlel u černocha) a každý den jezdil metrem. Ani jednou jsem nebyl v situaci, že bych se bál nebo že bych se cítil nepříjemně. A to se týkalo i nočních hodin. (pozn.: byť jsem nechtěl psát speciálně o černoších a brát je „odděleně“, je to potřeba, protože na internetu se stále často setkávám s názory, že mezi nimi není bezpečno)
Metro neboli subway je asi nejlevnější možnost rychlé přepravy po NY (zejména po Manhattnu). Byť se zdá a je poměrně nepřehledné, na některých stanicích i špinavé s velkou koncentrací cestujících, je na druhou stranu bezpečné. K bezpečnosti ještě jedna poznámka. Na stanicích často uvidíte policii, popřípadě se zde také nacházejí informační sloupy, které mají dvě tlačítka - jedno v případě hrozícího nebezpečí, druhé v případě že člověk potřebuje poradit např. s přestupem (alespoň si to myslím, nezkoušel jsem). Každopádně jsem se dočetl, že pokud chce mít člověk v noci alespoň lepší pocit bezpečí, má stát u daného sloupu, který je snímán bezpečností kamerou. Já se však naštěstí v metru nesetkal s ničím a nikým nebezpečným.
Policie jde vidět velmi často i na méně frekventovaných místech. Policie hlídá jak metro, tak důležitá a frekventovaná místa. Nemluvě o tom, jak často vidíte po ulicích i policejní automobily. Někdy vám ta bezpečnost připadá až přehnaná, jako například při projížďce Staten Island Ferry kolem sochy Svobody. To vedle našeho ferry plul policejní člun s kulometem :)
Čím dál častěji si říkám, v jakém konzumním a rychlém světě žijeme zde u nás. Když pak člověk přijede do NY, funguje zde vše mnohem rychleji. Nepořádek a odpadky jsou snad všude. Určitě z části za to může výše zmíněný rychlý životní styl, na druhé straně výchova a postoj. Přišlo mi, že je pro ně úplně přirozené odhodit odpadky zrovna tam, kde třeba dojedí svůj hotdog. Bohužel věc, která se neřeší nejen v NY, ale je světovým problémem a jednou se nám může vymstít (to už je však na jinou debatu).
Když jsem se procházel po ulicích, překvapilo mě množství rozbitých deštníků, které se váleli na cestách, v lepším případě zapíchnutých v odpadkových koších. A po týdnu v NY jsem to pochopil – proměnlivost počasí je velká, a když začne od moře pršet a hlavně foukat vítr, tak deštníky nemají šanci. Proto rada zní – s sebou určitě i pláštěnky (a věřte že i „módní“ lidé je mají).
Na internetu jsem několikrát četl o placení penězi (cash). Konkrétně, že Američané moc hotovostí neplatí, a když vidí sto dolarovou bankovku, nechtějí ji buď přijmout, nebo si ji pořádně zkontrolují, zdali je pravá. A fakt! V několika případech si kontrolovali pravost, v několika případech ji nechtěli vzít, že to mají přikázané. A je pravdou, že cash, tedy hotovost z NY není moc potřeba. Já osobně platit skoro vše kartou a skoro všude lze také kartou zaplatit.
Pozor na daň. Ne všichni vědí, že ceny v obchodech nebývají konečné a k celkové ceně se připočítává daň.
Wi-Fi je snad všude dostupné zadarmo. Pokud píšu „snad všude“ nemyslím tím všude, ale situace je na takové úrovni, jakou jsem jinde ještě nezažil. Kde se určitě člověk může v pohodě bez problému připojit jsou (asi) všechny stanice metra. Ani jednou se mi nestalo, že bych se ve stanici metra nepřipojil.
Pokud vám zbude čas, nebo nebude přát počasí a chtěli byste si i něco přivést za levnější peníz než je možné pořídit u nás, navštivte prodejny TJ. Maxx, 21 Century, Burlington – řetězce vyhledávané zejména kvůli značkovému oblečení za velmi příjemné ceny. Zejména ženy zde pak najdou také doplňky, či hodinky (v menším množství i pánové). Kromě toho obchody mají ještě i druhou část s potravinami, domácími potřebami apod. Kdyby vám například celý den pršelo, doporučuji zajet si autobusem do The Mills at Jersey Gardens – velký nákupní dům se značkovými prodejnami, kde doopravdy lidé jezdí s prázdnými kufry, které dokáží za celý den naplnit. Nejjednodušší cesta je autobusem č. 111 z Penn Station (u Time Square) za 14 dolarů (zpáteční cesta). Autobus jezdí hned před obchodní dům a doporučuji vyrazit hned ráno, dokud zde není moc zdejších. Ti se zde nahrnou až postupem dne a k večeru jsou několik desítek metrů dlouhé fronty na autobusy zpátky do města. Prostě ideální místa na nakupování, kde utratit zbylé peníze. Předposlední den byla zima a pršelo, takže jsem se do Millsu dostal a některé značky a ceny mě velmi překvapily. Přesto se jedná o místo, které bych doporučil spíše vyznavačům značek, které se v obchoďáku vyskytují (přesný seznam na jejich oficiálních stránkách). Mnohem lepší variantou je dle mého názoru zavítat v průběhu objevování NY do TJ. Maxxe, 21 Century či Burlingtonu (velké prodejny, kde tyto značky také najdete byť ne v podobě celých vlastní prodejen a třeba takových TJ. Maxxů je na Manhattnu snad osm).
Pokud chcete navštívit a poznat hlouběji určité známé budovy, památky atd. a zároveň ušetřit peníze, určitě stojí za zvážení koupě tzv. vstupenkových pasů. Ty mají plno výhod, ale taky něco stojí. Zdali moc nebo málo záleží na tom, co vše chce člověk vidět. Mnoho informací člověk najde na internetu, takže zde jen napíšu co vůbec hledat: The New York Pass nebo New York CityPass.
Pokud jsem měl nějakou představu o Američanech tak to určitě takovou, že nejsou moc přátelští a hlavně postrádající slušnost. Opak byl pravdou. Překvapilo mě, jak velmi často používají slova „execuse me“, „I’m sorry“ nebo „Thank you“. Pokaždé, když člověk potřeboval projít nebo sám například uvolňoval v metru místo, nebylo snad případu, kdyby neproběhla slušná zdvořilostní slovní výměna. Kromě toho se několikrát stalo, že sami od sebe, když vidí turistu, chtějí pomoci a zeptají se, s čím by mohli pomoci.
Doporučuji si pořídit Google maps, se kterými se v žádném případě v NY neztratíte. V dnešní pokročilé době snad ani není člověka, který by danou aplikaci v mobilu neměl. A co je na tom nejlepší, nepotřebujete k tomu ani internet v NY, pokud si vše doma připravíte. Jednoduše řečeno - stačí si přes Google maps stáhnout offline oříznutou potřebnou velikost NY (návodu je na internetu požehnaně), popřípadě si do mapy zaznačit místa, která chcete navštívit. Poté stačí mít zapnutou GPS. Nic víc není třeba a svou aktuální polohu vidíte stále.
Bronx – stále často čtvrť s nálepkou nebezpečného místa či nebezpečných černochů. Strávil jsem v této čtvrti celý pobyt, respektive jsem zde bydlel (přes Airbnb bydlel u černocha) a každý den jezdil metrem. Ani jednou jsem nebyl v situaci, že bych se bál nebo že bych se cítil nepříjemně. A to se týkalo i nočních hodin. (pozn.: byť jsem nechtěl psát speciálně o černoších a brát je „odděleně“, je to potřeba, protože na internetu se stále často setkávám s názory, že mezi nimi není bezpečno)
Metro neboli subway je asi nejlevnější možnost rychlé přepravy po NY (zejména po Manhattnu). Byť se zdá a je poměrně nepřehledné, na některých stanicích i špinavé s velkou koncentrací cestujících, je na druhou stranu bezpečné. K bezpečnosti ještě jedna poznámka. Na stanicích často uvidíte policii, popřípadě se zde také nacházejí informační sloupy, které mají dvě tlačítka - jedno v případě hrozícího nebezpečí, druhé v případě že člověk potřebuje poradit např. s přestupem (alespoň si to myslím, nezkoušel jsem). Každopádně jsem se dočetl, že pokud chce mít člověk v noci alespoň lepší pocit bezpečí, má stát u daného sloupu, který je snímán bezpečností kamerou. Já se však naštěstí v metru nesetkal s ničím a nikým nebezpečným.
Policie jde vidět velmi často i na méně frekventovaných místech. Policie hlídá jak metro, tak důležitá a frekventovaná místa. Nemluvě o tom, jak často vidíte po ulicích i policejní automobily. Někdy vám ta bezpečnost připadá až přehnaná, jako například při projížďce Staten Island Ferry kolem sochy Svobody. To vedle našeho ferry plul policejní člun s kulometem :)
Čím dál častěji si říkám, v jakém konzumním a rychlém světě žijeme zde u nás. Když pak člověk přijede do NY, funguje zde vše mnohem rychleji. Nepořádek a odpadky jsou snad všude. Určitě z části za to může výše zmíněný rychlý životní styl, na druhé straně výchova a postoj. Přišlo mi, že je pro ně úplně přirozené odhodit odpadky zrovna tam, kde třeba dojedí svůj hotdog. Bohužel věc, která se neřeší nejen v NY, ale je světovým problémem a jednou se nám může vymstít (to už je však na jinou debatu).
Když jsem se procházel po ulicích, překvapilo mě množství rozbitých deštníků, které se váleli na cestách, v lepším případě zapíchnutých v odpadkových koších. A po týdnu v NY jsem to pochopil – proměnlivost počasí je velká, a když začne od moře pršet a hlavně foukat vítr, tak deštníky nemají šanci. Proto rada zní – s sebou určitě i pláštěnky (a věřte že i „módní“ lidé je mají).
Na internetu jsem několikrát četl o placení penězi (cash). Konkrétně, že Američané moc hotovostí neplatí, a když vidí sto dolarovou bankovku, nechtějí ji buď přijmout, nebo si ji pořádně zkontrolují, zdali je pravá. A fakt! V několika případech si kontrolovali pravost, v několika případech ji nechtěli vzít, že to mají přikázané. A je pravdou, že cash, tedy hotovost z NY není moc potřeba. Já osobně platit skoro vše kartou a skoro všude lze také kartou zaplatit.
Pozor na daň. Ne všichni vědí, že ceny v obchodech nebývají konečné a k celkové ceně se připočítává daň.
Wi-Fi je snad všude dostupné zadarmo. Pokud píšu „snad všude“ nemyslím tím všude, ale situace je na takové úrovni, jakou jsem jinde ještě nezažil. Kde se určitě člověk může v pohodě bez problému připojit jsou (asi) všechny stanice metra. Ani jednou se mi nestalo, že bych se ve stanici metra nepřipojil.
Pokud vám zbude čas, nebo nebude přát počasí a chtěli byste si i něco přivést za levnější peníz než je možné pořídit u nás, navštivte prodejny TJ. Maxx, 21 Century, Burlington – řetězce vyhledávané zejména kvůli značkovému oblečení za velmi příjemné ceny. Zejména ženy zde pak najdou také doplňky, či hodinky (v menším množství i pánové). Kromě toho obchody mají ještě i druhou část s potravinami, domácími potřebami apod. Kdyby vám například celý den pršelo, doporučuji zajet si autobusem do The Mills at Jersey Gardens – velký nákupní dům se značkovými prodejnami, kde doopravdy lidé jezdí s prázdnými kufry, které dokáží za celý den naplnit. Nejjednodušší cesta je autobusem č. 111 z Penn Station (u Time Square) za 14 dolarů (zpáteční cesta). Autobus jezdí hned před obchodní dům a doporučuji vyrazit hned ráno, dokud zde není moc zdejších. Ti se zde nahrnou až postupem dne a k večeru jsou několik desítek metrů dlouhé fronty na autobusy zpátky do města. Prostě ideální místa na nakupování, kde utratit zbylé peníze. Předposlední den byla zima a pršelo, takže jsem se do Millsu dostal a některé značky a ceny mě velmi překvapily. Přesto se jedná o místo, které bych doporučil spíše vyznavačům značek, které se v obchoďáku vyskytují (přesný seznam na jejich oficiálních stránkách). Mnohem lepší variantou je dle mého názoru zavítat v průběhu objevování NY do TJ. Maxxe, 21 Century či Burlingtonu (velké prodejny, kde tyto značky také najdete byť ne v podobě celých vlastní prodejen a třeba takových TJ. Maxxů je na Manhattnu snad osm).
Pokud chcete navštívit a poznat hlouběji určité známé budovy, památky atd. a zároveň ušetřit peníze, určitě stojí za zvážení koupě tzv. vstupenkových pasů. Ty mají plno výhod, ale taky něco stojí. Zdali moc nebo málo záleží na tom, co vše chce člověk vidět. Mnoho informací člověk najde na internetu, takže zde jen napíšu co vůbec hledat: The New York Pass nebo New York CityPass.
Náklady, finance
Před čtyřmi měsíci jsem
strávil skoro měsíc cestováním po Thajsku a nyní ani ne deset dní v NY mi
najednou přišlo velikým rozdílem a sumou to lze také vyjádřit také rovnicí:
měsíc v Thajsku = týden v USA (samozřejmě v závislosti na
financích). První nutnou položkou je letenka. U té platí, že pokud člověk
sleduje nabídky na internetu, může hodně ušetřit. Určitě bych však na takovou
vzdálenost prozatím nikdy nevolil lowcost, který často znamená ústupky.
Tentokrát připadla volba na let z Krakowa s British Airways
s přestupem v Londýně, s cílovou stanici JFK NY. Zpátky to pak
bylo z menšího letiště La Guardia (letiště obsluhující pouze krátké lety)
s miniaturním letadlem American Airlines do Toronta. Zde byla více než čtyřiadvaceti
hodinová pauza na let z Toronta do Londýna a z Londýna do Krakowa
(zbytek letů opět s British Airways). Domnívám se, že pokud dnes člověk
sežene letenku pod deset tisíc, je do dobrá cena.
Bydlení je druhou položkou,
kterou je nutné řešit a na které lze také hodně ušetřit. Dnes je doba otevřená
alternativnímu hledání bydlení a my zde využili Airbnb (ve zkratce pro ty, co
neví – jedná se o bydlení buď v bytě či pokoji člověka, který bydlení
nabízí právě na stránkách Airbnb). Bydlení bývá zpravidla ještě výhodnější,
když si člověk rezervuje ve více osobách například celý byt. Tak jako tak, ceny
bývají přijatelnější než v hotelech. V NY se jednalo o ubytování
v Bronxu (20 minut metrem do centra Manhattnu) v pokoji mladého
černocha. V Torontu se jednalo o velmi dobře vybavený dům.
Stravování jde ruku
v ruce s ubytováním. Výhodou Airbnb je možnost si uvařit. Tzn.
snídaně a večeře jsem zpravidla měl „doma“ po nákupu. Být „veg“ a stravovat se
nějak přijatelně na ulici není moc možné – všudypřítomné fastfoody, pizzy,
donuty moc nenabízejí. Respektive nebyla chuť a čas trávit čas hledáním
restaurací, tudíž stravování v bytě ušetřilo čas i peníze. Každopádně ceny
jdou zde vyšší než v Česku. Průměrná cena za něco menšího na ulici
(fastfood apod.) se pohybuje kolem 5 dolarů. Samozřejmě se dají sehnat
jídla levnější (ale těžko se z toho člověk nasytí), ale i dražší.
Cestování po NY patří
k těm dražším (viz kapitola Cestování po NY). Neomezený týdeník na metro
stojí 32 dolarů. Samostatná jízdenka pak stojí 2,75 dolarů. Taxi a Uber jsem
nevyužil. Hlavním dopravním prostředkem bylo metro a nohy.
Co se naopak stále vyplatí
v USA koupit je oblečení, popřípadě některá elektronika. Abych byl konkrétní.
Tak pokud člověk navštíví tu správnou prodejnu, může zde hodně ušetřit na
oblečení Nike, Under Armor, Adidas, Calvin Klein, Tommy Hilfiger, Hollister, Guess
apod. Kupříkladu sportovní Nike triko u nás 700 Kč - v USA 300 Kč, kabelka
Calvin Klein u nás za 4000 Kč, v USA za cca 1000 Kč. Nejel jsem zde za
nákupy, ale přesto si jen něco přivezl (viz kapitola Tipy a co mě (ne)překvapilo).
Útrata:
Letenky (Krakow - Londýn - NY - Toronto - Londýn - Krakow) 9950 Kč
ESTA (USA) 365 Kč
ETA (Kanada) 134 Kč
Ubytování NY (Airbnb - 8 nocí) 114,5 € - 3200 Kč
Ubytování Toronto (Airbnb - 1 noc) 15,25 €
Pojištění 352 Kč
Metro (AirTrain z letiště NY) 5 $
Metro (Metrocard - týdeník) 33 $
Metro (Metrocard - nabitá karta) 15 $
Top of the Rock 34 $ (864 Kč)
Megabus (zpáteční Philadelphia) 10 $
Megabus (zpáteční Washington DC) 17 $
Rozměněno na dolary 3000 Kč (které padly z většiny na jídlo)
Celkem 20 231 Kč (na osobu za 10 dní)
přepočítáno na Kč s kurzem € = 26,9 / $ = 25,8
V sumě není započítaná částka za "zbytečnou útratu" čítající např. suvenýry, oblečení apod. nadbytečnosti.
Útrata:
Letenky (Krakow - Londýn - NY - Toronto - Londýn - Krakow) 9950 Kč
ESTA (USA) 365 Kč
ETA (Kanada) 134 Kč
Ubytování NY (Airbnb - 8 nocí) 114,5 € - 3200 Kč
Ubytování Toronto (Airbnb - 1 noc) 15,25 €
Pojištění 352 Kč
Metro (AirTrain z letiště NY) 5 $
Metro (Metrocard - týdeník) 33 $
Metro (Metrocard - nabitá karta) 15 $
Top of the Rock 34 $ (864 Kč)
Megabus (zpáteční Philadelphia) 10 $
Megabus (zpáteční Washington DC) 17 $
Rozměněno na dolary 3000 Kč (které padly z většiny na jídlo)
Celkem 20 231 Kč (na osobu za 10 dní)
přepočítáno na Kč s kurzem € = 26,9 / $ = 25,8
V sumě není započítaná částka za "zbytečnou útratu" čítající např. suvenýry, oblečení apod. nadbytečnosti.
Letecká přeprava (British Airways, American Airlines) a autobusový Megabusa Megabus
British Airways
Nemůžu si na nic stěžovat. Jak kratší lety (Krakow - Londýn a naopak), tak ty delší (Londýn - New York, Toronto - Londýn) proběhly v přijatelném pohodlí, s bezproblémovým odbavením, tak s příjemným personálem aerolinky. Na kratších letech (pokud jsem se dobře dočetl, tak myslím do pěti hodin) se nepodává žádné jídlo a pití, které by bylo v ceně letenky - tzn. pouze si ho člověk může na palubě koupit. Ty dvě hodiny, co se letí z Polska do UK se dá určitě vydržet, stejně tak s menším pohodlím. Let přes oceán už byl o dost příjemnější, dostatek místa, pochválit musím také jídlo, které pro vegetariána bylo v obou případech (jestli to byla náhoda, nebo mají vždy bezmasé jídlo netuším). Samozřejmě člověk může vypít skoro vše, co chce během letu a tak možná jediné mínus bylo druhé "jídlo" před příletem, které znamenalo jen hutnější musli tyčinku. Na zabavení klasika v podobě obrazovky na sedadle s velkým výběrem filmů, hudby, her. Avšak po letu s Fly Emirates se této aerolince těžko bude něco vyrovnávat, přesto let s BA byl bez problémů.
Ještě na závěr třeba zmínit, že při příletu do NY bylo počasí opravdu nevlídné (déšť a silný vítr + poslední půl hodinu silné turbulence), podle mě jsme přistávali tak na třetí pokus (tipuju podle pocitu opětovného vznášení se nahoru a displeje na sedadle, který ukazuje výšku letadla). Každopádně to bylo tak citlivé a nepostřehnutelné a dosednutí měkké, že musím smeknout.
American Airlines
Z letiště La Guardia se létá pouze do vzdáleností 2400 km, jde o malé letiště západně od Manhattnu, spojení zde je jednoduché. Odsud do Toronta jsem letěl prozatím nejmenším dopravním letadlem, které mělo sedadlové uspořádání 1-2. Byl to zase trochu jiný zážitek už jen proto, že při nástupu je kabina pilotu tak blízko, že jde na ně pěkně vidět. Každopádně let a personál aerolinky opět v pořádku. Dokonce byl let o půl hodiny rychlejší než byl původně plánován (že by dobrý vítr? :)), což se však projevilo na letišti v Torontu. Po dosednutí jsme stejně tu půl hodinu stáli na ranveji a čekali na povolení k "zaparkování". Za což však AA chybu těžko můžu dávat.
Megabus
Už v UK jsem využil téhle autobusové mezinárodní společnosti, která je známá zejména díky svým velmi levným jízdenkám. V USA jsem Megabus využil pro levné spojení z NY do Philadelphie a do Washingtonu. Pokud člověk jízdenky kupuje s velkým předstihem (někdy to nemusí být až tak velký předstih), může ušetřit hodně peněz. Když jsem se poprvé díval na zpáteční jízdenku do z NY do Philadelphie stála 5 dolarů. Nakonec jsem ji měl za 10 dolarů. Do Washingtonu za 17 i s místenkou. Jen pro upřesnění - Washington je vzdálený cca 328 km (4 a půl hodiny) vzdušnou čárou, Philalephia 274 km (2 hodiny a něco málo minut). Určitě není třeba se vzdáleností bát. Zatím nemám s Megabusem vůbec žádnou špatnou zkušenost. Autobusy jsou v dostatečné míře pohodlné a jezdí bez zpoždění. Plusem budiž wifi, které je poměrně funkční během celé jízdy. Při cestě z Londýna do Oxfordu jezdily busy hodně prázdné, tady bych však doporučoval možná i místenku. Pokud tedy jedete ve více lidech a chcete sedět pohromadě. Jinak může (ale nemusí) hrozit, že budete sedět různě po autobusu. Pro někoho může být i zážitkem jízda v patře autobuse hned včele u skla - výhled je pak z busu pěkný.
British Airways
Nemůžu si na nic stěžovat. Jak kratší lety (Krakow - Londýn a naopak), tak ty delší (Londýn - New York, Toronto - Londýn) proběhly v přijatelném pohodlí, s bezproblémovým odbavením, tak s příjemným personálem aerolinky. Na kratších letech (pokud jsem se dobře dočetl, tak myslím do pěti hodin) se nepodává žádné jídlo a pití, které by bylo v ceně letenky - tzn. pouze si ho člověk může na palubě koupit. Ty dvě hodiny, co se letí z Polska do UK se dá určitě vydržet, stejně tak s menším pohodlím. Let přes oceán už byl o dost příjemnější, dostatek místa, pochválit musím také jídlo, které pro vegetariána bylo v obou případech (jestli to byla náhoda, nebo mají vždy bezmasé jídlo netuším). Samozřejmě člověk může vypít skoro vše, co chce během letu a tak možná jediné mínus bylo druhé "jídlo" před příletem, které znamenalo jen hutnější musli tyčinku. Na zabavení klasika v podobě obrazovky na sedadle s velkým výběrem filmů, hudby, her. Avšak po letu s Fly Emirates se této aerolince těžko bude něco vyrovnávat, přesto let s BA byl bez problémů.
Ještě na závěr třeba zmínit, že při příletu do NY bylo počasí opravdu nevlídné (déšť a silný vítr + poslední půl hodinu silné turbulence), podle mě jsme přistávali tak na třetí pokus (tipuju podle pocitu opětovného vznášení se nahoru a displeje na sedadle, který ukazuje výšku letadla). Každopádně to bylo tak citlivé a nepostřehnutelné a dosednutí měkké, že musím smeknout.
American Airlines
Z letiště La Guardia se létá pouze do vzdáleností 2400 km, jde o malé letiště západně od Manhattnu, spojení zde je jednoduché. Odsud do Toronta jsem letěl prozatím nejmenším dopravním letadlem, které mělo sedadlové uspořádání 1-2. Byl to zase trochu jiný zážitek už jen proto, že při nástupu je kabina pilotu tak blízko, že jde na ně pěkně vidět. Každopádně let a personál aerolinky opět v pořádku. Dokonce byl let o půl hodiny rychlejší než byl původně plánován (že by dobrý vítr? :)), což se však projevilo na letišti v Torontu. Po dosednutí jsme stejně tu půl hodinu stáli na ranveji a čekali na povolení k "zaparkování". Za což však AA chybu těžko můžu dávat.
Megabus
Už v UK jsem využil téhle autobusové mezinárodní společnosti, která je známá zejména díky svým velmi levným jízdenkám. V USA jsem Megabus využil pro levné spojení z NY do Philadelphie a do Washingtonu. Pokud člověk jízdenky kupuje s velkým předstihem (někdy to nemusí být až tak velký předstih), může ušetřit hodně peněz. Když jsem se poprvé díval na zpáteční jízdenku do z NY do Philadelphie stála 5 dolarů. Nakonec jsem ji měl za 10 dolarů. Do Washingtonu za 17 i s místenkou. Jen pro upřesnění - Washington je vzdálený cca 328 km (4 a půl hodiny) vzdušnou čárou, Philalephia 274 km (2 hodiny a něco málo minut). Určitě není třeba se vzdáleností bát. Zatím nemám s Megabusem vůbec žádnou špatnou zkušenost. Autobusy jsou v dostatečné míře pohodlné a jezdí bez zpoždění. Plusem budiž wifi, které je poměrně funkční během celé jízdy. Při cestě z Londýna do Oxfordu jezdily busy hodně prázdné, tady bych však doporučoval možná i místenku. Pokud tedy jedete ve více lidech a chcete sedět pohromadě. Jinak může (ale nemusí) hrozit, že budete sedět různě po autobusu. Pro někoho může být i zážitkem jízda v patře autobuse hned včele u skla - výhled je pak z busu pěkný.
Tečka.
