Toto hlavní město Maďarska, které se rozkládá na řece Dunaj, jsme se rozhodli navštívit a prohlédnout během necelých tří dnů. Maďarská metropole není ani moc daleko z České republiky a lze se zde dopravit jednoduše po dálnici z naší vlasti.
Město je mnohdy přirovnáváno Praze, na mě však působilo jako mix Prahy a Londýna. Praha je zde jasně zastoupena v podobě velmi podobné polohy - obě města se rozkládají na řece, obě zdobí dominantní most, za kterým na kopci lze spatřit historické a architektonické skvosty. Podobností by se našlo určitě ještě více. Z Londýna si pro mne Budapešť bere široké ulice, double deckery, mix moderny a historie, či vládní budova na břehu řeky. Podobností by se našlo určitě více. V tomto necelém dvou miliónů obydleném městě jsme našli útočiště ve čtvrti Alsórákos. Což je zhruba patnáct až dvacet minut městským autobusem do centra. Není to sice nejblíž, avšak byli jsme skryti před ruchem v zástavbě rodinných domů. Bydlení se dá určitě sehnat i blíže (nebo přímo v centru) a to i za rozumné peníze. Když už jsme u těch peněz, je zde zhruba stejně draho/levno jako u nás. Některé věci zde člověk koupí levněji, u některých je to naopak.
A jaký byl program na necelé tři dny strávené v Budapešti?
Den 1. (+ mapa)
Po příjezdu a ubytování jsme v centru byli zhruba kolem jedné hodiny po poledni. Plán byl jasný - projít co nejvíce památek. Výhodou je třeba tak jako u Prahy, že téměř všechno, co je třeba vidět, se nachází v samém centru a pokud má člověk rychlejší nohy, nebo stačí mu pohledy zvenčí bez prohlídek, může vidět vše podstatné klidně i během jednoho dne.
Trasa začíná na místě zvaném Astoria, které by se dalo považovat také za neoficiální název hlavní silniční křižovatky v centru, kde se nachází také stejnojmenná stanice metra.
Odtud je to kousek k největší synagoze v Evropě, přesněji k Židovské synagoze a muzeu.
Vstup je možný a v době návštěvy částka za vstupné činila necelých 300 Kč. O dvě ulice dále je Szimpla Market, který jsme nenavštívili, ale zmiňuji ho zde proto, že jsem o něm četl samé pozitiva. Pokud tedy budete mít možnost a čas, může to stát za to.
Pokračujeme dále přes Erzsébet tér, což je jeden z menších parků či náměstíček. Zrovna se zde konal nějaký designový festival a bylo tak možnost zakoupit mnoho krásných věcí. Přes obrazy, oblečení, módní doplňky či homemade nakládané papričky apod. Také zde měla stánek má oblíbená firma Komono. Na náměstíčku se mimo jiné nachází vodní prosklená plocha, která byla celá dokola obsazena sedícími lidmi, kteří v horkém letním počasí chladili své nohy.
I my jsme se zde chvíli drželi a pak pokračovali k bazilice svatého Štěpána. Dle informací, co jsem se dočetl se jedná o třetí nejvyšší budovu v Maďarsku, zároveň je to nejvýznamnější duchovní stavba v Maďarsku. Za libovolný peněžní příspěvek (ale i zdarma) je možné se podívat dovnitř. Určitě to stojí za to. Interiér je nádherný, obzvláště pak kopule. Poté jsme si za necelých 40 Kč koupili lístky na věž baziliky. Byl by hřích nevidět centrum a okolí Budapeště z vrcholu baziliky. Nahoru je možné vyjít po schodech nebo se nechat vyvézt výtahem. Ne že bych chtěl někoho nabádat, ale pravdou je, že například výtah nikdo nehlídal a tak se nahoru i dolů dalo dostat zadarmo. Kruhový výhled dává možnost prohlédnout si Budapešť z ptačího pohledu, který jsem si dlouze vychutnával.
A protože slunko nadále pálilo, po opuštění prostor baziliky jsme zamířili k jedinečné zmrzlině, která se u baziliky nachází. V Gelarto Rosa vám udělají ze zmrzliny nádhernou růži. Určitě obchůdek nelze přehlédnout, díky frontám, které zde s pravidelnou bývají. Dle velikosti si můžete nechat udělat zmrzlinu, která vás nevyjde na více než 90 Kč. Podle počtu kopečků (zde okvětních lístků) si můžete vybrat až čtyři kopečky. Zmrzlina naštěstí jen pěkně nevypadá, ale taky skvěle chutná.
Byl čas na obědovou pauzu, která byla spíše už večeří a my měli namířeno do vege restaurace. K naší smůle jediný den, kdy mají zavřeno byla neděle a my měli smůlu, která se během pár sekund obrátila ve štěstí. Hned naproti se totiž nachází malá, ale krásná indická restaurace - Kasmir India Restaurant. A protože i oni umí vege jídla, obědváme zde.
Po této pauze pokračujeme k Řetězovému mostu (Széchenyi Lánchíd), který propojil dvě města Buda a Pešť a dal tak později vzniknout velké evropské metropoli. Přecházíme přes most do Budy.
Hned pod mostem je kratičká lanovka, kterou je možné se dostat na kopec, kde ční Budínský hrad a další historické stavby, jako je chrám sváteho Matyáše nebo Rybářská bašta. Kromě samotných památek lze shlížet po celou dobu na druhou stranu - Pešť nebo třeba další dominantu - parlament. Ten si však necháváme až na druhý den. Den zakončujeme v centru v jedné z mnoha venkovních restaurací u piva.
Den 2. (+ mapa)
Druhý den opět sjíždíme směr centrum, tentokrát však jen k vlakovému nádraží Keleti Pályaudvar. Pro mě možná nejhezčí stavba v Budapešti, nebo alespoň hlavní průčelí s hodinami. Zvědaví procházíme vnitřkem, které je plné lidí, abychom po chvíli vyšli a pokračovali v prohlídce. Další zastávkou je totiž Městský lesík neboli Városliget. Velký park, kde většina jezdí buď do termálních lázní Széchenyi nebo se podívat do zoologické zahrady. My však toto místo navštívili kvůli hradu Vajdahunyad, a Náměstí hrdinů. Kromě toho se zde také nachází Palác umění, dopravní muzeum, muzeum krásného umění. Samotný park taky stojí na procházku, vyřádit se zde mohou jak děti na jednom z vícero hřišť, ale také třeba sportovci.
Co by to bylo za návštěvu Budapešti, kdybychom se nesvezli nejstarší podzemní dráhou v Evropě a tedy přesněji metrem (linkou M1 - žlutá barva). Tuto linku obhospodařuje malinká postarší souprava, která jezdí pouze v centru. Z Náměstí hrdinů vede metro do samotné centra, my vystupujeme u Opery. Další to impozantní stavba, na které se svou prací podíleli snad všichni významní maďarští umělci své doby.
Protože se blíží poledne, míříme na stejné místo jako včera a dnes už úspěšně míříme do vege restaurace Govinda. Pokračujeme k další architektonické dominantě, kterou jsme včera z dálky viděli, ale kroky minuli - k symbolu maďarské svobody a demokracie parlamentu (Országház). Tato budova, ležící na nábřeží Dunaje je dalším skvostem, kterou lze v Budapešti vidět.
Naše kroky vedou dále podél řeky až na Marketin ostrov. Ještě než tam dojdeme, míjíme na břehu Dunaje kovové repliky ochozených bot, které jsou památníkem Židům, kteří zde byli postřílení a vhozeni do řeky.
Na Marketin ostrov se člověk dostane přes stejnojmenný most, spojující obě části Budapešti. Určitě si člověk také všimne tramvají, které přes most jezdí. Že na nich není nic zvláštního? Ale je. Tramvaje linky 4 a 6 jsou nejdelšími tramvajemi na světě, které přepraví denně bez mála až půl miliónů cestujících.
Ostrov je zároveň skvělým místem k odpočinku, zvlášť v teplých letních dnech, kde se dá schovat pod všudypřítomnými stromy. Zhruba hodinu sedíme u hudební fontány, která se nachází na samotném začátku ostrova a nelze ji tak přehlédnout. Vždy v celou hodinu začne hrát hudba a fontána spustí své představení.
Ostrov projdeme zhruba do poloviny, otáčíme se v místě ruiny františkánského kostela. Na ostrově je taktéž japonská zahrada, zoo, vodárenská věž a ani zde nechybí termální lázně. Myslím si, že příště bychom si vypůjčili jedno z mnoha šlapacích vozidel, které se na ostrově půjčují, abychom tak stihli probádat celý ostrov.
Poté se vracíme zpátky podél druhého břehu Dunaje, pomalu se stmívá a my už jsme unavení po celodenním chození. Kotvíme v istambulském kebabu, kde udělali výborný falafel. Protože máme v plánu poslední den (dopoledne) v plánu strávit ve Velké tržnici, míříme k ní a v okolí hledáme místo, kde zítra zaparkujeme auto. Jak se ukázalo s hledáním nebyl naštěstí problém.
Den 3.
Poslední půl den před odjezdem do Česká je ve znamení nákupů. Respektive zhruba tři hodiny trávíme ve Vásárcsarnoku nebo také Great Market Hall. Tato obří tržnice se nachází hned u mostu Szabadság. Ocelová konstrukce tržnice má tři patra, ve kterých je více než sto obchůdků a zároveň se jedná o ideální místo, kde nakoupit všemožné potraviny (ovoce, zeleni, maso, koření...), oblečení, dárkové předměty, ale také možnost sníst nejednu maďarskou specialitku. Nezdá se to, ale i na takové tržnici je možné strávit hodiny času. Sledovat místní jak nakupují, kochat se přemírou stánků zejména s ovocem či zeleninou, popřípadě masem či kořením a hlavně paprikou. V patře pod zemí toho moc není, ani lidé zde tolik nechodí a prakticky se neliší od toho přízemního. V prvním patře se pak nachází zmiňované oblečení, lidová tvorba, dárkové předměty všeho druhu. Jednu stranu však také pro sebe zabírají bufety a stánky s jídlem, kde si vybere snad každý. Určitě dobrá volba na poslední den/hodinky v Budapešti, kde člověk něco málo nakoupí (pokud však nemá v plánu nakupovat v obchodech Dior, Gucci, Boss apod.
Budapešť v bodech
• Centrum města je poměrně malé a tak i za den se dá stihnout velmi mnoho památek, pokud si člověk vše dobře naplánuje.
• U baziliky svatého Štěpána si určitě zajdete na zmrzlinu do Gelarto Rosa.
• Nevynechej výstup na baziliku svatého Štěpána, která dává možnost vidět město z výšky.
• Nevynechat baziliku svatého Štěpána, chrám svatého Matyáše, Rybářskou baštu, Velkou tržnici.
• Říká se, že Maďaři neumí moc anglicky. To však nemůžu úplně potvrdit a v centru v obchodech, restauracích, u pracovníků v památkách jsme se v drtivé většině anglicky domluvili.
• Nevsázet na placení eurem a raději mít s sebou forinty.
• Musíš projet se metrem linky M1 ("žluté" metro).• Záleží na cestování, ale úplně stačí pořídit si jednorázové jízdenky (30 Kč), městskou hromadnou dopravu jsme využili prakticky jen kvůli dojíždění z/do ubytování.
• Dotykové automaty na jízdenky jsou o nervy. Vyzkoušeli jsme jich zhruba pět, ani jednou se nám nepodařilo si koupit jízdenku. A tak je lepší využít trafiky apod.
• V Budapešti byl poměrně nepořádek na ulicích a občas i zápach.
• Určitě si musíš koupit červenou papriku (koření).
• Líbilo se mi, že zde není na každém rohu obchod s dárkovými předměty.
• V období léta (tak jako mi při každodenních teplotách nad 30 stupňů) oceníte kašny s pitnou vodou, kterých je po městě poměrně dost.
Závěr
Do Budapešti se určitě ještě vrátím. Nádherné a kouzelné místo, které mě okouzlilo svou architekturou, historickým a zároveň moderním nádechem a životem. Centrum není nijak obrovské a přesto je prostor pro objevování dalších a dalších krás města. A kdo ví zdali lze říct, že jsem v Budapešti byl, když jsem nenavštívil městské lázně!
Pokud někdo váhá nad návštěvou této maďarské metropole, ať přestane přemýšlet a vyrazí co nejdříve.
PS. Sziget (Budapest) Eye v době návštěvy Budapešti nebylo v provozu ba co víc, ono tu vůbec nebylo.
